MADAGASKAR • MADAGASCAR - nezařazená zařízení • non-listed facilities
 
Ampasy
 

Ampasy Nahampoana

často se uvádí špatně • often is mentioned erroneously: Tolanaro (Tolagnaro ; Fort Dauphin)

Réserve de Nahampoana
 
Nahampoana Reserve
dříve • previously Garden of Acclimatisation






původně francouzská plantáž (léčivky, exotické koření a ovoce) z roku 1902 byla znovuotevřena v roce 1987 s názvem Réserve de Nahampoana. Částečně rezervace, částečně však také botanicko - zoologická zahrada. U vchodu je bazén krokodýlů a výběh želv paprsčitých. Na několika místech parku jsou volně žijící divocí a polodivocí lemuři - kata, červenočelí a šedí vysazeni byli také sifaky. Ani ti už však nejsou dokrmováni.
- jen velmi málo chovaných zvířat (asi 3-4 krokodýli a skupina želv), původně polodivocí lemuři žijí dnes divoce - bez kontroly na velkém volném prostoru 50 ha

Originally a French plantation (medicinal plants, exotic spices and fruit) from 1902 was reopened in 1987 with the name Réserve de Nahampoana. Partly reserve, but partly also botanical - zoological garden. By the entrance there is a crocodile pool and enclosure of Radiated tortoises. In several places of the park there lives wild and semi-wild Lemurs - ring-tailed, red-fronted brown and bamboo, introduced were also sifakas. However, they are not already fed
- very few animals (about 3-4 crocodiles and group of tortoises), originally semi-wild lemurs live today wild - without supervision in the large open area 50 ha


www.nahampoana.com ; www.airfortservices.com/...



 
Nahampoana Reserve se nachází v osadě Ampasy Nahampoana asi 10 km severně od Tolanara (Fort Dauphin). Jak už to tak na Madagaskaru bývá cesta sem je poněkud krkolomná… Z Antananariva do Tolanara jezdí taxi-brousse, je to však 45 hodin strávených na korbě náklaďáku přeplněné domorodci. Vhodnější je asi hodinu a půl trvající let. Z letiště do města lze dojet taxíkem, autobusem nebo i pěšky (4 km mírně z kopce).

    Z Tolagnara do Nahampoany lze zařídit cestu přes provozovatele parku Air Fort Service, který má kancelář na Avenue du M.Foch poblíž kanceláře Air Madagascar. Mnohem levnější je však taxík. Cesta pěšky není nejvhodnější, ačkoli pokud se z města vydáte tím správným směrem, nelze Nahampoanu minout.

     Název sice mluví o rezervaci, skutečnost je ale maličko jiná… Částečně rezervace, ale částečně i zoologicko-botanická zahradu nebo ještě přesněji botanická s několika chovanými a množstvím divokých a polodivokých zvířat.  Jde o park, který před sto lety sloužil francouzským kolonizátorům jako botanická zahrada nebo plantáž, kde bylo pěstováno krom jiné exotické koření a plody. Dodnes jsou tu rostliny z celého světa. Známé je množství stromů s plody liči, pocházejících z Číny. Kdysi byla Nahampoana výsadou francouzské smetánky, která se snažila kolonizovat Madagaskar. Poté byl park více méně opuštěn.

    Znovuotevřen a zpřístupněn návštěvníkům - poprvé od původního založení v roce 1902, byl až v roce 1987. Vše bylo upraveno pro turistické účely. Zrekonstruována byla restaurace z roku 1912. Vytvořeny byly ubytovací kapacity. Vytvořeno bylo několik prohlídkových tras. U vchodu ještě před restaurací byl zprovozněn výběh krokodýlů a kousek dále výběh želv paprsčitých. Do rezervace bylo vysazeno několik rodin sifaků malých (Verreauxových). Introdukováni byli pravděpodobně i ostatní lemuři (kata, šedí atd.).
 
      Vstupné je volitelné ze tří typů dle trasy a délky prohlídky. V každé variantě je však průvodce, bez něhož je pohyb parkem zakázán. Základní verze jsou dva okruhy, při nichž je možné spatřit množství skutečně exotických rostlin, gigantické bambusy, trianglové (trojhranné) palmy, sloní uši a jiné. Na odpočívadle na břehu pralesního jezírka lze pozorovat divoké ptáky. Přes den většina lemurů spí, jistotou bývají právě sifaky, kterým se tu mimořádně daří a lemuři kata, kteří přibíhají na zavolání… Samice s mláďaty přibíhají do bezprostřední blízkosti návštěvníků, jakoby se chtěli chlubit svými potomky. Všichni lemuři žijí polodivoce či spíše divoce. Dnes již nejsou ani dokrmováni – v parku plném plodů a jiných dobrot to není třeba (ačkoli v počátcích Nahampoany údajně dokrmováni byli). Člověk se tu stará více o prostředí v němž lemuři žijí než o samotné lemury.

    Cesta zpátky probíhá laminátovou lodičkou po mělké téměř nehybné pralesní říčce. Po březích se míhají různé ještěrky, tu a tam je vidět ledňáček, v korunách stromů jsou mohutná hnízda… velice příjemná asi dvacetiminutová projížďka.