| |
Zoo Zlín, zoo zřízená Tomášem Baťou byla otevřena 1. května roku
1930, v parku u Zlínského zámku.
Květen 1930 - 4 opičky, v jednom z malých jezírek bylo umístěno
10 želv
Podzim 1930 - želvy přemístěny jinam, jezírko zvětšeno a
prohloubeno - noví obyvatelé 2 tuleni. Párek tuleňů (70 a 140 kg) spolu
s několika dalšími zvířaty byl pro zřizovanou Zoo zakoupen u firmy
Hagenbeck v Hamburku. Další zakoupená zvířata přezimovala v tehdy ještě
nezbouraných objektech bývalého velkostatku. Vedle již dříve zakoupených
opic a 10 želv zde čekali na jaro 2 mívali, 8 pestrobarevných papoušků a
párek trpasličích indických holubů.
Leden 1931 - v Zoo jsou 2 páry daňků (hnědý a bílý), ochočený
srneček, párek indických pávů, 4 indické kachny, pár čínských labutí a 2
holandské husy
Konec ledna 1931 - zahrada má 43 zvířat
10. dubna 1931 - první zmínka v novinách o „berberském“ lvíčkovi.
Dostal jméno César a narodil se v lednu 1931 v přerovském zimovišti
rakouského cirkusu Rebernigg. S tímto cirkusem přijel v březnu téhož
roku do Zlína. Před závěrem prvomájových oslav r. 1931 daroval Baťovi
další lví mládě ředitel českého cirkusu pan Kludský, bylo staré teprve
několik dní a dosahovalo délky 50 cm. Čtyřměsíční César tak dostal
kamarádku Betty a budovaná Zoo další malé lvíče.
1. května 1931 - V den oslav Svátku práce neopatrností
návštěvníků spolkla samička tuleně kapesník, který ji ucpal střeva a
zvíře po 5 dnech pošlo.
1. polovina května 1931 – novým zvířetem je velký pelikán, v
zahradě je 1 velbloud a uvažuje se o možné koupi slona!
Červen 1931 - daroval Zoo zlínský kolář Fr. Valčík 2 káňata lesní
Listopad 1931 – Zoo obohacuje liška z Podkarpatské Rusi (dar
užhorodského advokáta JUDr. Hořejšího) a velký jezevec (ulovený lesním
na Hvězdě u Važan na Kroměřížsku)
Přes zimu 1931 většina zvířat Zlínské Zoo přezimovala v teplých
místnostech na „Langrovém“ (staré hospodářské budovy bývalého
velkostatku byly zbourány). Jenom daňci zůstali v male oboře a oba lvi v
zateplené boudě v městském parku. Na jaře se postupně opět stěhovala
všechna zvířata do parku. Nejprve to bylo několik druhů růžného ptactva
- pávi, poštolky, sovy, exotické kachny a husy, snovači, dále orel, káně
a jestřáb. Za nimi pak po dalším oteplení přišli mývalové, lišky, opice,
drobné exotické ptactvo a velbloudí matka s mládětem, které dostalo
jméno Pepíček.
Začátkem dubna 1932 měla Zlínská Zoo 84 zvířat a vbrzku se
očekával velký přírůstek ptactva, které se mělo vylíhnout z celé stovky
snesených vajec.
Podzim 1932 - pošel teprve půlroční velbloud Pepíček (příčinou
smrti byla podle výsledku provedené pitvy srdeční mrtvice)
Na zimu 1932 / 1933 - se opět většina zvířat přestěhovala na
„Langrovo“. V parku zůstali jen lvi César a Betty, vysoká zvěř, několik
párků zlatých bažantů, divoké husy a kachny. K opicím přibyl 1
exemplář mladého zeleného kočkodana, který svou přítulností a
ochočeností měl návštěvníkům nahradit uhynulého velblouda Pepíčka.
Nejnovějším přírůstkem byla káňata, vylíhnutá ve Zlíně.
Duben 1932 - nákup dalších exotických tropických zvířat a
ptactva. Kromě většího množství papoušků a jiných tropických ptáků se
posádka na lodi Morava starala o opice a mungo. Toto vzácné zvíře koupil
v Indii pro Zlínskou Zoo lodní lékař.
Duben 1934 - 2 lvíčata ve vrhu lvice Betty (mláďata se v
podmínkách Zlínské Zoo udržela při životě jen několik hodin). Posledním
novým obyvatelem Zoo v městském parku se stal čap, který v půli června
1934 samozvaně přilétl do ohrazeného prostoru mezi chovaná Zvířata...
S postupným stěhováním zvířat z městského parku do lesa na vrcholu
Tlusté hory bylo započato koncem jara 1934 a v první půli
července byla celá Zoo přestěhována. Zvířata byla umístěna v ohradách a
prostorných klecích, postavených na prostranství pod rozhlednou.
Jaro 1935 - ve společné velké ohradě na Tlusté hoře procházeli
daňci, velbloud a pávi, vedle byly dvě klece s opicemi. V dalších
klecích se nacházeli 2 mývalové, jezevec, 4 lišky se 3 mláďaty a 2 lvi.
Dále byli v Zoo papoušci, andulky, snovači, hrdličky, zlatí, diamantoví
a královští bažanti a ochočený srnec. Lvice Betty vrhla další 2 mláďata
(sama se o ně nedokázala starat a proto byla ošetřována strážcem Majáku
panem Vavruškou - udržel je při životě 8 dní. Před očekáváním dalšího
lvího přírůstku byla o pomoc požádána Pražská Zoo a dva ze tři
narozených lvíčků byli v r. 1936 předáni do Tróje výměnou za medvědici,
která naopak obohatila Zoo na Tlusté hoře ve Zlíně...
V září 1935 - odjíždí lev César na půl roku do Prahy. Sochař
Bohumil Kafka jej použil jako model pro pomník M. R. Štefánika v
Bratislavě. Nejen v tomto období byl lev filmován. Vrací se v únoru
1936. Césarova socha stoji v Bratislavě dodnes - dnes už jako symbol
československé vzájemnosti bez Štefánika a na jiném místě než původním.
K viděni je i vypreparovaná lvice Betty, a to na zámku v Malenovicích.
Duben a květen 1939 – v Zoo jsou stále 2 lvi (César a Betty), 1
šedý podkarpatský medvěd (Dora), dvojice černých kanadských medvědů (baribalové),
4 mývalové, 4 opice, 4 lišky, jezevec, morčata, v oboře daňci, laně a
srnčí zvěř. V klecích papoušci a volně se zahradou procházel páv se
svými družkami. Celkem 40 ks zvěře.
Jaro 1939 - Betty očekávala další přírůstek, avšak vychovat
mláďata berberského lva bylo v Zoo obtížné (lvíčci, vyměněni v r. 1936
za medvědici z Prahy, v Pražské Zoo nepřežili zimu 1937).
V tisku je zahrada naposled zmiňována v roce 1940, z kontextu
vyplývá, že jde pouze o sezónní záležitost, která nepřežila 2. světovou
válku.
Zdroj: sborník Zlínsko od minulosti k
současnost, svazek 12 (Vladimír Štroblík, 1993)
|
|
