| |
 Liberecká botanická zahrada je
nejstarší botanickou zahradou na území ČR. Existuje od roku 1895, ale
předcházelo jí jiné botanické zařízení na dnešní Masarykově třídě již
roku 1876... Spolek přátel přírody (Verein der Naturfreunde in
Reichenberg) zakoupil pozemky pro pěstování stromů a keřů potřebných
pro výsadbu v městských parcích. 1884 zde byl postaven
dokonce první skleník, ovšem již 1893 musela tato předchůdkyně botanické
ustaoupit stavbě nového muzea. Ještě týž rok byl zakoupen současný
pozemek a o dva roky později - 5. září 1895 byla nová botanická zahrada
převzata do užívání - samozřejmě pod německým názvem, tedy
Pflanzengarten und Palmenhaus (Zahrada rostlin a dům palem). Měla v té
době charakter spíše zahradnictví. Během 1. světové války BZ prodělává
úpadek a stává se z ní více méně zelinářská zahrada. 1923 je odebrána
část pozemku na stavbu činžáku, ale už 1930 je zde první expoziční
skleník (který pak sloužil až do 1973). Další úpadek přichází z 2.
světovou válkou. Roku 1954 město z toho, co zbylo po válce ustanovuje
Severočeskou botanickou zahradu a v dalších letech se BZ postupně
dostává na výsluní...
Ze zoologického hlediska je BZ zajímavá od roku 1960, kdy je
položen základ akvaristiky - ta je v Liberecké BZ tradiční součástí až
dodnes. Do osmdesátých let je zbudováno celkem 18 skleníků (11
expozičních a 7 pěstitelských), na jakési rozšířené chodbě nad
schodištěm je umístěna kolekce menších akvárií, tvořících celou
akvarijní stěnu. K vidění v té době byly především běžné druhy
akvarijních ryb, ale nejen ty. K nejpopulárnějším patřili určitě
perutýni a také africké žáby drápatky (tehdy ještě ne tolik běžné v
domácích akváriích). Zoologickou kolekci doplňovali také velcí
krokodýli, kteří měli svou expozici v jednom ze skleníků. Není bez
zajímavosti, že sladkovodní akvária byla v roce 1964 doplněna i akvárii
mořskými, která tak byla vůbec prvními akvárii s mořskou vodou na území
Československa!!!
V roce 1981 zaznamenala botanická zahrada návštěvnický rekord
téměř 400 tisíc lidí (393.700)!!! 1990 - 95 probíhá kompletní
rekonstrukce a modernizace BZ, ale hned po ní (1995 - 2000) natává ještě
významnější přelomové období... Všechny skleníky, v té době, tovární
typu, byla postupně strženy a nahrazeny novými moderními futuristického
vzhledu - ve tvaru krystalové drúzy nebo rostlinného pletiva - 9
expozičních a 9 pěstitelských skleníků připomínajících tvarem jednotlivé
krystaly. V novém excelentním komplexu již sice nejsou velcí krokodýli,
nicméně akvária dostávají svůj samostatný pavilon uprostřed komplexu
(pavilon B). Do místnosti se vchází akvarijním tunelem, či spíše
polotunelem (jelikož není úplně od země), v němž nad hlavami návštěvníků
vodu brázdí několik vrubozubců pavích. Uvnitř pavilonu B jsou pak
jednotlivá sladkovodní i mořská akvária srovnána vedle sebe podél všech
čtyř stěn. Běžné akvarijní ryby byly nahrazeny druhy, které nebývají
běžně v domácích chovech - piraně, perutýni, ostenci, klauni, bodloci,
čtverzubci, terčovci, murény, bahníci, kanici, bichirové atd. Ještě
populárnější než ryby jsou paryby - žralůčci perští a trnuchy skvrnité.
Vše bohatě doplněno mořskými bezobratlými, jako jsou sasanky a koráli a
pochopitelně i bezpočtem rostlinek.
Tím ovšem zoologická kolekce botanické zahrady nekončí - hned
u vchodu do skleníkového komplexu (pavilon A) je několik větších akvárií
s vodními želvami a obojživelníky (axolotli a snad i nějaké žáby). V
pavilonu I - Květnice je jezírko s koi kapry, pavilon E - Neotropis má
společnou expozici kajmanů brýlových a vodních želv a na ochozu v horním
patře je do pavilonu C - Australis umístěna voliéra menších druhů
australských okrasných ptáků (holoubci diamantoví, neofémy, zebřička a
další exoti). V botanické zahradě je celkem 28 akvárií a
nepřehlédnutelná je také kolekce ulit apod.
Liberecká botanická zahrada je největší tropickou a
subtropickou expozicí v republice, je členěna do několika tématických
oddělení, přičemž expozice skleníkové jsou doplněny také expozicemi
zahradními. Členění současné BZ je následující: Přízemí: vchod a akvária (pavilon A), avárium (pavilon B),
Australis (C), masožravé rostliny (D), Neotropis (E), velké
kaktusy (F), Paleotropis (G), pravěk (H), květnice (I). Horní
patro: kaktusy (A), Aridní Afrika (B), orchideje (G). Zahrada:
park, trvalky, Alpinum, Pěnišníky, Květena mokřadů, Orientální
zahrada a bonsaje (vchod ze skleníku).
Botanická zahrada v Liberci patří mezi nejhezčí v republice
(ne-li úplně nejhezčí), zaujímá výrazné postavení mezi evropskými BZ a
má své renomé i ve světě. V posledních letech dokonce pořádá oficiální
expedice do Latinské ameriky. Zajímavých rostlin je zde neuvěřitelná
spousta - vyhlášené jsou především sbírky kaktusů a sukulentů, zajímavá
je kolekce orchidejí. Odborníky ceněno je množství masožravých rostlin -
dva druhy zde byly kdysi dokonce prvně na světě uměle pěstovány,
rozmnoženy a vědecky detailně prozkoumány (tučnice Pinguicula
rotundiflora a P. moctezumae). Věhlas mezi návštěvníky má
po léta i viktoria královská, mezi odborníky jsou raritní zmijovec
titánský a drakontyum obří.
Autor: Roman HYNEK (2011)
|
|
