| |
Obora Pod Kunětickou horou leží při silnici mezi obcemi Ráby a Němčice u
odbočky ke státnímu hradu Kunětická hora, přímo za restaurací Pod
Kunětickou horou, přesněji řečeno za její druhou polovinou zvanou
Staročeská Stodola. Parkoviště je z obou stran restaurace i pod
hradem u odbočky k Perníkové chaloupce (muzeum perníku).
Ačkoli je oficiální název
obora, mezi lidmi se přinejmenším stejně často používá termínu minizoo.
Přídomek Pod Kunětickou horou je pak skutečně jen formální podobou, v
běžné řeči je téměř vždy nahrazen familiárním označením Pod Kuňkou.
Obora, či spíše minizoo zaujímá plochu asi čtyř hektarů bývalých Švehlových
sadů. Od silnice až téměř k hradu se táhnou dva obrovské výběhy, které
obývají jeleni, daňci, mufloni a skotský skot (dříve i zubr, divočák, afričtí pštrosi a emu). Poslední, třetí
výběh je ihned za restaurací podél cesty k hradu, ten je již pro domácí
zvířata - kozy, ovce, poníci a osel.
Faktické informace
ohledně obory, jako historie, vlastnické poměry apod. jsou velmi
nepřehledné, jelikož se relevantní údaje nenajdou ani na oficiálních
stránkách. Na počátku byla Restaurace Pod Kunětickou horou (funguje od
1997), která oboru mezi restaurací a hradem zřídila. Rok vzniku jsem
sice nikde neobjevil, ale bylo to někdy (zřejmě krátce) před rokem 2006,
kdy byl na její obsluhu najat jistý Jan Pokorný - kontroverzní "Indián",
kterého polovina koňáků obdivovala, druhá nenáviděla (později známý z
pořadu Farmář hledá ženu, v souvislosti se sebevraždou jedné z jeho
ctitelek a dalším skandálům). Od té doby začíná za cestou, téměř naproti
velkému výběhu jelenů, vznikat ranč pro koně a menší domácí zvířata.
Ranč se vždy tvářil (a dodnes tváří), jako samostatné zařízení - je v
samostatném uzavřeném areálu, původně se nazýval OK ranč nebo OK ranč
Pod Kunětickou horou (psáno i ranch), v roce 2009 byl dokonce
zaregistrován spolek "Klub OK ranč", nicméně i ten patří Restauraci
(Restaurace Pod Kunětickou horou s.r.o.). V roce 2013 ranč vyhořel, ale
byl obnoven a přejmenován na Ranč pod Kuňkou - podle neziskové
organizace, která jej od té doby provozuje (zřejmě již bez pokorného,
který v lednu 2018 spáchal sebevraždu). Aby toho okolo ranče nebylo
málo, v únoru 2019 vyhořel opět. Aktuálně (prosinec 2019) je znovu v
provozu.
Celé zařízení, ač to
nevypadá, je tedy tvořeno nejen oborou, ale i rančem. Ten je oproti
oboře zajímavý ještě méně - na ploše asi 0,6 ha je několik ukrutně
malých dřevěných budek s králíky, liškou a kunou, nevzhledné výběhy
domácí drůbeže, přístřešek na seno, nějaké maringotky apod. Na konci
areálu je ještě výběh koní - asi 4,7 ha velká louka. Celé je to v
zoufalém stavu a nemyslím si, že jen v souvislosti s požárem. Ostatně i
oborní výběhy, ačkoli jsou velké a chovatelsky dostatečné, nejsou ničím
expozičně excelentním - jen ohrady z lesního pletiva nataženého na
konstrukci z "divokého" dřeva. Za osm let, kdy jsem zde byl naposledy,
navíc vše výrazně zchátralo. Údržba tady příliš nefunguje a tak je obora
zajímavá čím dál méně.
Autor: Roman HYNEK (2019)
|
|
