| |
Bonusem pro každého návštěvníka je od roku 2006 Expozice Rajské ostrovy. Po
předložení vstupenky ze zoo je totiž možné se na plavbu po Rajských ostrovech
vydat zcela zdarma. Pro veřejnost byly Rajské ostrovy slavnostně otevřeny 17.
října 2006.
Expozice vznikla na místě bývalé Noční zoo Sulawesi v centru
města na Teplické ulici. Příchozí se zde setkají s mnoha exotickými živočichy a
největším mořským akváriem v Ústeckém kraji. Z původních dvou místností se
expozice rozrostla do mnohem větších rozměrů. Vystoupala do čtyř pater a
návštěvníkům nabízí unikátní pohled na vybrané světové oblasti a druhy živočichů
a rostlin. Poznáte zde faunu i flóru mořského korálového útesu, živočichy
tropických pralesů, polopouští či mangrovových pobřeží. Čekají na vás zvířata
jako... klaun očkatý, perutýn ohnivý, krevety, lezci, varan mangrovový, želva
černavá, agama vodní, strašilky, leguán kubánský, krajta mřížkovaná,… a spousty
dalších!
Po více než třicetileté nucené přestávce tak může Zoo Děčín
návštěvníkům opět ukázat různé druhy bezobratlých, ryb a plazů. Úplnou novinkou
je tzv. ZooKlub - klubová místnost se stylizovaným nábytkem, která slouží pro
setkávání milovníků přírody i cestování, pořádání besed, výstav i výukových
programů.
Při stavbě expozic jsme se snažili co nejvíce napodobit
přirozené prostředí živočichů. Umělé skály v celé expozici jsou dílem zkušeného
teraristy a chovatele Ing. Jiřího Gábriše. Zakladatelem akvárií je brněnský
akvarista Ing. Jiří Berka. Nástěnné kresby, které provázejí návštěvníky od
úvodního patra expozice, jsou dílem akademické malířky a výtvarnice animovaných
filmů Šárky Zikové, která je známá například díky pohádkovým večerníčkům o
kocouru Damiánovi. Celá expozice je věnovaná památce Dr. Vladimíra Štilla (†
2003), protože právě on byl ten, díky němuž se v Děčínské zoo začali vystavovat
bezobratlí, ryby, obojživelníci a plazi.
Réunion: Život na korálovém útesu...
Přízemí expozice je stylizované do podoby staré lodi a
přibližuje návštěvníkům život na korálovém útesu. Do mořského světa je možné
nahlédnout prostřednictvím několika malých druhových akvárií a jednoho velkého,
které je v současné době největším v celém Ústeckém kraji. V malých druhových
akváriích umístěných v trupu lodi se můžete setkat například se zástupci žahavců,
ostnokožců, korýšů a ryb.
Velké mořské akvárium přibližuje život na korálovém útesu.
Obývají ho organizmy nejrozličnějších tvarů i barev. Asi nejpozoruhodnějšími
obyvateli korálového útesu jsou samotní koráli. I když to na první pohled
nevypadá, patří mezi živočichy a jsou blízce příbuzní medúz a sasanek. Na světě
jich je přes 6 000 druhů, u nás si jich můžete prohlédnout celkem dvanáct. Vidět
zde můžete sasanky, které symbioticky poskytují úkryt klaunům. Rybí rodinu
doplňuje několik druhů bodloků, sapínků králíčkovců, pyskounů či klipek. Velkou
a bezesporu zajímavou podívanou je krmení. Na "jídelním lístku" mají obyvatelé
akvária například mořský plankton, speciální vitamínové granule, krevetky či
garnáty.
Nádrže mořských akvárií pojmou 6 000 litrů vody. Jejich
čištění i doplňování vodou není jednoduchou záležitostí. Do akvária nemůže
přijít voda přímo z vodovodního řadu. Používá se tzv. rezervní osmóza. Přes malý
filtr na kohoutku odkapávají 4 díly vody do odpadu a 1 díl vody do barelu, který
je vhodný pro doplnění. Osmóza odstraňuje těžké kovy a obsahuje aktivní uhlí.
Za jeden den se z nádrže odpaří asi 50 litrů vody. Jedenkrát
za měsíc je vždy na programu dne částečná výměna vody. Doplňuje se jí přibližně
300 litrů, v níž je rozmícháno 30 kg mořské soli. O čistotu vody se stará
složitý filtrační systém.
Osvětlení akvária a zároveň i ničení škodlivých bakterií zajišťují UV lampy.
Provoz UV lamp na jeden den vyjde na Kč 200,--.
Fidži: Mangrovové pobřeží...
Vystoupáním do 1. patra připlouváme k souostroví Fidži. V
zasolené vodě zde rostou podivné stromy, jejichž kořeny prorůstají
všudypřítomným bahnem. Tajemné mangrove poskytují bezpečný úkryt živočichům,
kteří se dokázali přizpůsobit těmto nehostinným podmínkám. (Výraz mangrove
pochází z portugalštiny a označuje močálovité pobřežní lesy.)
Jejich typickým obyvatelem je lezec obojživelný (Periophthalmus
vulgarit) - ryba zajímavá nejen svým vzhledem, ale také prapodivnou
technikou lovu. Pomocí svých prsních ploutví nebo houpavým pohybem v bahně
vylézá z vody na břeh, šplhá na stromy, kde pak hledá potravu. Lezci mají
dlouhé, dozadu se zužující tělo, velkou hlavu a vypoulené oči. Živí se malými
živočichy, většinu dne tráví mimo vodu.
Ve společné expozici najde oko bystrého návštěvníka kromě
lezců také rybky z brakických vod Afriky a Asie - okatce stříbřitého (Monodactylus
argenteus) a stříklouna lapavého (Toxotes jaculatrix). Brakické vody
jsou poloslaným typem vody, který vzniká mísením mořské vody s vodou sladkou,
tedy v místech, kde se do moře vlévají řeky či potoky. Pro okatce je typické, že
v mládí vyhledávají právě tento typ vody a v dospělosti pak žijí v mořské vodě.
V sousední expozici najdou návštěvníci kriticky ohrožený druh
velké želvy jménem orlície bornejská (Orlitia borneensis). Miluje vodu a
pro život v ní je také dokonale přizpůsobena. Prsty má spojené plovacími
blánami, typické jsou také nozdry umístěné na konci čenichu. Je převážně
plodožravá a jídelníček si doplňuje vodními rostlinami, bezobratlými, měkkýši či
rybami.
Sulawesi: Asijský tropický deštný prales...
Za křiku racků vyrážíme vstříc dalšímu dobrodružství. Po
několika dnech plavby nás vítá filipínské pobřeží. Filipíny se nacházejí v
Tichém oceánu, a přestože ještě v 19. století byl povrch tohoto kousku země
pokryt zejména lesy, jejich počet se v průběhu let zmenšil na polovinu.
Po prozkoumání ostrova opravdu objevujeme pouze zbytky
tropického deštného pralesa. Na vině jsou obzvláště zemědělci, kteří lesy
vypalovali, aby získali půdu k hospodaření.
I tak zde nacházíme velké množství pozoruhodných živočichů… …mezi nimi i
nejdelšího hada světa - krajtu mřížkovanou (Python reticulatus). O
světové prvenství se dělí společně s anakondou velkou, která sice nedorůstá
takové délky, ale je mnohem mohutnější, takže krajtu předčí svou hmotností.
Krajta ve své domovině doplácí na svou krásnou kůži. Pro místní domorodce je
maso tohoto hada i kulinářskou specialitou, její vnitřní orgány využívá taktéž
tradiční medicína. Náš „drobeček“ je zapůjčen z Ústecké zoologické zahrady, měří
přibližně 3 m a váží 30 kg.
Druhé patro expozice nabízí pohled do světa želv a agam.
Želvu annamskou (Mauremys annamensis) poznáte podle poměrně plochého
krunýře, který je typický i pro ostatní želvy, které jsou vázané na vodu.
Odborníci již po několik let tento druh ve volné přírodě nenacházejí a dokonce i
na tržištích je tato želva nabízena jen velmi vzácně. Pro želvu černavou (Heosemys
grandis) jsou typické oranžové skvrnky na hlavě. Dosahuje hmotnosti až 12
kilogramů.
Skupinu agam tvoří v této expozici dva druhy. Agama Weberova
(Hydrosaurus weberi) se vyznačuje šedým nebo nazelenalým zbarvením a má
dobře vyvinutý hřeben z ostnitých šupin od šíje po délce celého hřbetu. Na ocase
je oddělený, až 8 cm vysoký hřeben, který pomáhá při plavání. Agama kočinčinská
(Physignathus cocincinus) velmi dobře šplhá i plave. V případě nebezpečí
dokáže před útočníkem utíkat zvednutá pouze na zadní nohy, rovnováhu udržuje
ocasem.
Zajímavostí tohoto patra je expozice Noční zoo, kde
návštěvníci najdou primáta outloně malého (Nycticebus pygmeus). Tento
primát patří mezi ohrožené živočichy, jeho populace se během 24 let snížila o
30%. Pokles populace je způsobem především nadměrným lovem, kdy domorodcům
slouží jako potrava, ale také zdroj obživy, kdy outloně prodávají do chovů.
Ohrožuje je jednak ztráta životního prostředí, ale také například lov pro
využití v tradiční asijské medicíně.
Vyskytuje se v různých biotopech, jako jsou deštné lesy,
opadavé lesy, bambusové porosty do nadmořské výšky 1500 m. Tento noční živočich
se ve volné přírodě živí především hmyzem nebo mízou. Nepohrdne ale ani květy
nebo plody stromů, příležitostně však pozře například i gekona, malého lesního
savce, vejce nebo ptáčata.
Haiti: Polopoušť karibských ostrovů...
Další plavba je dlouhá, na palubě trávíme řadu dní. Plujeme
Karibským mořem a kotvíme na ostrově Kuba. Vydáváme se prozkoumat ostrov.
Slunečný žár je pro nás nesnesitelný a pomalu nám dochází zásoby vody.
Překvapuje nás, že v tomto suchém a horkém prostředí žijí pozoruhodná zvířata.
Potkáváme se například s leguánem kubánským (Cyclura
nubila). Na Kubě jsou tito ještěři přezdíváni „kubánská kuřata“, jsou totiž
loveni pro maso, což je jeden z důvodů jejich kritického ohrožení.
Svou robustností ve vás jistě vzbudí respekt leguán nosorohý
(Cyclura cornuta). Dorůstá do délky až 150 centimetrů a vyznačuje se
třemi kuželovitými rohy na čenichu a dvěma nápadnými boulovitými útvary na
hlavě. Je převážně býložravý. Teritoriální samci spolu bojují v době páření, tak
že se přetlačují hlavami. Pronásledovali je už Indiáni pro jejich chutné maso a
to trvá až do dnešních let. Tento druh ještěra chrání mezinárodní úmluva CITES
1.
V protější expozici najdeme anolise jeskynního (Anolis
bartschi). Díky svému světlému zbarvení je velmi snadno přehlédnutelný. Na
slunci je pak téměř průsvitný. Zato jeho příbuzný - anolis vepří (Anolis
porcatus) – si dovede s barvičkami svého těla pěkně pohrát. Velmi rychle
dokáže změnit své jasně zelené zbarvení, které je typické ve stavu bezpečí, do
nevýrazně hnědavé při ohrožení nebo jako projev podřízenosti.
Hroznýšovec kubánský (Epicrates angulifer) je aktivní
za šera. Proto ho i zde uvidíte v potemnělé expozici, která mu poskytuje
dostatek soukromí. Přehlídku sklípanů zahajuje sklípkan bělopýřitý (Brachypelma
albopilosa), pavouk typický světlými chloupky na končetinách. Pokud se cítí
ohrožen, tře nožkami o sebe, čím dráždivé chloupky uvolňuje. Sklípkan potulný (Brachypelma
vagans) patří mezi mírně agresivní druhy. Jde o robustního jedince černé
barvy, na zadečku se kšticí dlouhých oranžovočervených chlupů. Poslední -
sklípkan Smithův (Brachypelma smithi) – je zemním druhem, své pavučiny si
staví pod kořeny nebo ve stráních, kde číhá na kořist.
Posledním živočichem, se kterým se mohou návštěvníci v
Rajských ostrovech setkat, je Chamaeleolis porcus. Žije v pralesních
oblastech a na Kubě je tzv. endemickým živočichem tzn., že se nevyskytuje nikde
jinde na světě. Jde tedy o raritu, je velmi vzácný a jeho chov není jednoduchý.
Zdroj: oficiální stránky
Zoo Děčín a
Rajských ostrovů (2011)
|
|
