!!! Speciální stránka pro zadání nové zoo, doplnění či opravu stávajících údajů  !!!  •  !!! Special page for entering a new zoo, addition or correction current info !!!
 
Národní přírodní rezervace SOOS
 
     
  O SOOSu  
             Známá a přitom neznámá přírodní rezervace SOOS... Známá jistě všem v širokém okolí, nesmazatelně zapsaná do myslí všech, kteří zde alespoň jednou byli, ovšem neznámá pro většinu ostatních.
          Prezentace tak výborné a unikátní rezervace je prachbídná - v 21. století oficiální stránky "bez adresy" (doména web.telecom.cz/...) jsou naprosto nepochopitelné a snad až troufale drzé nebo naivní... Roční hosting stojí pár korun, nehledě na to, že takovému zařízení jej jistě poskytne nejeden poskytovatel i zdarma. Když už potenciální návštěvník stránky dohledá, bude v první řadě překvapen jejich naprosto amatérským vzhledem, otřesným designem, nepřehledností a velmi skoupými informacemi. Zkrátka hrůza, absolutně nedůstojné významu SOOSu. Kdo SOOS nezná, webové stránky ho spíše odradí od návštěvy než aby ho nalákaly. Rezervace je sice uvedená téměř na všech turistických serverech, ale i to je spíše medvědí služba, jelikož chabé texty a informace jsou většinou jen opsané z oficiálního webu. Není proto divu, že je SOOS pro lidi žijící trochu dále od Františkolázeňska naprostou neznámou. Což je rozhodně škoda, protože SOOS je skutečně naprosto unikátní, výbornou a rozhodně zajímavou záležitostí, která může oslovit snad každého - od dětí po dospělé.
          První chaos panující okolo SOOSu na internetu je lokalita... udává se Nový Drahov, Kateřina, Hájek, Skalná někdy i další obce... Nový Drahov se udává proto, že hned vedle vstupního areálu SOOSu je železniční zastávka Nový Drahov (jen zastávka - nikoli obec). Hájek se udává proto, že je nejblíž, tedy centrum obce. Skalná proto že všechny tři vesnice (Nový Drahov, Kateřina i Hájek) patří administrativně pod Skalnou. Fakticky je vstupní areál v obci Kateřina (hned za dopravní značkou), tedy už za Hájkem. Celý areál SOOSu (221 hektarů) pak se pak rozprostírá na území všech třech obcí (a snad částečně i jiných).
          Druhý chaos je v tom o co vlastně jde. Tak tedy SOOS je v první řadě přírodní rezervací, ale jako taková je naprosto excelentním způsobem připravena na turisty, takže právě pro ně je zde hned několik výborných atrakcí nakupených okolo vstupního areálu. Ten je poněkud netypicky rozdělen hlavní silnicí, což ovšem ničemu nevadí.
          Hned za železničním přejezdem vpravo (směrem od Františkových Lázní) je hlavní budova s pokladnou a expozicí Dějiny Země - Jurský park. Moderní hala zabývající se historií Země. Geologické a paleontologické exponáty, modely dinosaurů a pravěkých lidí v životní velikosti, velkoplošné obrazy Zdeňka Buriana, sbírky nerostů a trilobitů.... Za touto budovou je budova s expozicemi Příroda SOOSu a Příroda Chebska - v několika místnostech ve dvou patrech je vystaveno především množství exponátů preparovaných zvířat, ale jsou zde sbírky i botanické a geologické. Za "muzeem" preparovaných zvířat je podél hlavní silnice výběh daňků, zvaný obora.
          Na druhé straně silnice je parkoviště a za ním geologický park - sbírka minerálů - obrovské balvany s názvy a lokalitou původu. Za geoparkem je Záchranná stanice, zvaná zoopark. Jako zoo je to skutečně velmi slabé, ale v rámci celku je to o atrakci víc... Jsou zde více méně hendikepovaná zvířata - především dravci a sovy. U příchodu asi pět nebo šest železných voliér, naproti výběh s jezírkem pro vodní ptáky a za rohem dvě řady dřevěných voliér. Jedna řada je ovšem zakrytá, aby měli ptáci klid a nepřicházeli zbytečně do styku s lidmi (aby "nezkrotli") - slouží pro ptáky, kteří by měli být vypuštěni zpět do přírody.
          Zpátky ze zooparku směrem k parkovišti (za geoparkem) je druhá pokladna a za ní vstup do hlavní části rezervace - na naučnou stezku. Je jedno kde si koupíte vstupenky - vstupenka z obou pokladen platí pro celý areál, přesněji řečeno do Expozice Dějiny Země a právě na naučnou stezku (ostatní je zdarma). Naučnou stezku lidé snad ve všech zařízeních často vynechávají, tady by to byla nebetyčná chyba!!! Naučná stezka je tím nejlepším, co v SOOSu je!!! V praxi jde o 1,2 km dlouhou dřevěnou "podlážkovou" stezku vinoucí se vším podstatným, co SOOS vlastně je, co ho dělá takovou excelentní a ojedinělou přírodní atrakcí. Ve stručnosti už samotný název SOOS je poněkud tajemný... Nejde o žádnou zkratku, ale postupně modifikovaný středověký výraz Satz (sedavá půda). Ten měl ve 14. století podobu Sas a v 15. se vlivem egerlandského (chebského) nářečí změnil na Sos - v chebském nářečí se A vyslovuje jako O a dlouhé O se píše OO, čili SOOS (čteno sós), což je označení pro bažiny, mokřady, rašeliniště...
          SOOS geologicky vznikl před deseti tisíci lety, kdy byly v kaolínovém jílu místními potoky vyhloubeny při záplavách dvě prohlubně s nepropustným jílovým dnem. Následně pak místo zarůstalo rašelinou a zadržovalo vodu. Obě prohlubně se však vyvíjely zvlášť - nezávisle na sobě. Severní se proměnila na rašeliniště, jižní na velké jezero se slanou vodou obklopené slatiništěm (rašelina bohatá na minerální soli). V roce 1964 bylo toto území prohlášeno přírodní rezervací. Naučná stezka vede jižní prohlubní a končí na začátku severní. Jednou ze zastávek je Císařský pramen (nejznámější ze všech zdejších minerálních pramenů), ale stezka skýtá především euvěřitelné pohledy na hned několik nezapomenutelných scenérií jakoby z jiného světa. Člověka tu napadají slovní spojení jako "mrtvá země" jindy zase "až příliš živá země", asociuje si termíny jako peklo, podzemí, nadpřirozeno apod. V každém případě zde má možnost vidět to, co jen málokde na světě.
          Najdeme zde unikátní evropskou raritu - křemilinový štít, což je jezerní usazenina z nezpevněné sypké horniny vzniklé z opálových schránek odumřelých jednobuněčných řas - rozsivek. Rozsáhlé slatiniště evokující měsíční krajinu, vyschlé rozpraskané "bahno" dna bývalého slaného jezera pokryté mapami slaných výkvětů. O kus dál skupiny vyvěrajících minerálních pramenů a mofet - bahenních sopek - místo kde se z hlubin země na povrch dere kysličník uhličitý a bere s sebou spodní vodu. Ta se na povrchu vaří, probublává a vytváří bahnitý kráter (mofetu). Když je příliš sucho vystupuje na povrch jen syčící plyn. V travnatých plochách jsou kaluže vařící se vody bez výrazných mofet, zato však nahusto vedle sebe... Voda probublává na každém metru, v ploše, pod kamenem i pod pod pařezem..., až všechno splývá v jeden výrazně slyšitelný koncert.
          Naučná stezka je téměř na konci přeťata veřejnou cestou, zde se obvykle návštěvníci otáčí a jdou zpátky - chyba. Jednak to ještě není vše a jednak, proč se vracet stejnou, navíc delší cestou... Je třeba se vydat kousek vpravo po veřejné cestě. Z ní je po pár metrech odbočka k rašeliništi a mohutnému spodnímu pramenu Věra. Dále vede trasa (po veřejné cestě) okolo rybníků s hustou orobincovou (tzv. doutníky) džunglí na březích. Po pár metrech ústí prašná cesta na hlavní silnici, odkud je jen pár desítek metrů k výběhu daňků a celému vstupnímu areálu.
          SOOS jako celek je skutečně excelentní mozaikou zajímavostí přírody, korunovanou právě svou jedinečnou naučnou stezkou. Na ní bude návštěvník v úžasu zírat jaké podivné věci to matka příroda také umí.
 

Autor: Roman Hynek (2011)

 
   
WZD - Worldwide ZOO Database
2009 - 2016
Zdroje a autoři: WZD, oficiální stránky ZOO, oficiální tiskové a jiné materiály ZOO (není-li uvedeno jinak); Datum poslední aktualizace: 14. 07. 2016
Sources and authors: WZD, official websites of ZOO, official printed and other matters of ZOO (if it is not stated otherwise); Date of last actualization:14. 07. 2016
Všechny části tohoto webu (včetně obrázků, videí apod.) podléhají copyrightu autorů.   •   All parts of this website (including images, videos, etc.) are subject to copyright of authors.