| |
 Vodní
svět nádherného středověkého města Úštěku se nachází v přízemních
prostorách bývalého kulturního domu, kde v roce 2013 nahradil skladiště.
Jak lze vytušit jedná se o
sladkovodní akvárium s našimi druhy ryb. První, co zaujme je obrovský
sumec nakreslený na fasádě domu před vstupem. Po vniknutí do budovy čeká
v chodbě pokladna s prodejem suvenýrů a za ní centrální místnost. Ne že
by byla tou nejhlavnější nebo nejzajímavější, ale je zkrátka uprostřed a
do všech dalších místností se vchází právě odsud. Podél protilehlé stěny
je řada akvárií s ploticemi, líny, sumečky, vlevo koi kapři a okouni,
vpravo ježdíci a úhoř.
Mezi nádržemi koi kaprů a
okounů je průchod do pravé místnosti, kde jsou akvária poskládána v
půlkruhu téměř přes celou místnost. Zleva velká, či spíše dlouhá nádrž
kaprů, jelců a mladých štik, za ní akvárium menšího sumce a na konci
velká štika.
Zpět do středové
místnosti a v pravém protilehlém rohu je průchod do malé místnůstky, kde
jsou karasi, perlíni a především největší atrakce - dva druhy jeseterů.
Odsud nebo také z centrální místnosti vpravo vede chodba k vodnickému
muzeu, ale o tom až později.
Celé akvárium je velmi
příjemně zařízené, ani zdaleka nejde o holé místnosti, všude visí sítě,
stojí sudy a různé další předměty, které jsou výbornou dekorací.
Zařízení jednotlivých nádrží je naprosto standardní. Celkově to působí
velmi vyváženě. Trochu horší je osvětlení (slabé, žluté...), ale to v
akváriích bývá. Vidět je dobře, s focením je to horší, ale dá se.
Jedinou divností akvária je
právě zmíněné muzeum vodníka Wassermana... Myšlenka skvělá - propojit
svět ryb s pohádkovým hodným "Ladovským" vodníkem a jeho příběhem.
Realizace ovšem přinejmenším šílená. Dětem (aspoň těm nejmenším) je to
asi jedno, ovšem ostatní se asi budou chytat za hlavu... Muzeum začíná
malou místnůstkou, kde jsou všelijaké staré předměty, které mají ovšem k
vodníkovi většinou velmi, velmi daleko... Prostě, co se kde našlo a bylo
dostatečně staré. Včetně třeba lyží... Tenhle vodník prostě asi
lyžoval... ale proč ne, když také píše na psacím stroji a cestuje po
celém světě... třeba na Velikonoční ostrovy pro hlavu Moai, nebo k
Mariánskému příkopu, aby změřil hloubku... Jediný skutečně výborný nápad
je stará skříň - otevřete dveře a ejhle, on je to vchod do druhé mini
místnůstky. Ta je výrazně lepší, výrazně více vodnická. Potemnělá (možná
až příliš), na zdech jsou poličky s hrníčky jistě plnými dušiček, sítě a
další vodnické artefakty. Bohužel katastrofa je samotný vodník sedící v
rohu u stolku. Hlava snad z moduritu nebo tak něco, ale tak odporná,
příšerná, strašidelná, která připomíná ledacos, nejméně ale vodníka...
Tohle má daleko nejen k hodnému vodníku, natožpak k tomu "Ladovskému"...
Chudák Lada se asi musí otáčet v hrobě... Tohle je na veřejnou omluvu v
tisku... Aby celá ta zběsilost byla ještě šílenější, pokračuje (nebo
začíná) internetovým příběhem... Fiktivní životopis podpořený
historickými pohlednicemi Úštěku údajně s vodníkem (neviditelná tečka
kdesi vzadu, nebo šel zrovna do obchodu atd.). Divná fikce, ale budiž.
Ovšem, třeba hned na úvodní stránce je upozornění na bezpečné a
ohleduplné chování, to je v závěru doplněno informací o incidentu z roku
2014, kdy byl jeden návštěvník bez mála utopen v akváriu právě
vodníkem... Míchat pohádku a návštěvní řád nebo jiné seriózní informace,
to už je trochu příliš. No nevím, vodník měl být "přidanou hodnotou"
akvária, ne jeho mínusem... Rozumnější, než dětem blbnout hlavy, by bylo
vyměnit figuru vodníka, za nějakou přijatelnější, přívětivější a dát jí
rozhodně jiný příběh - asi raději více pohádkový než pohádkářský...Autor: Roman Hynek (2016)
|
|
