|
Slavný
začátek
Zoo Ohrada byla založena ze soukromé iniciativy Dr. Adolfa
Schwarzenberga a jeho manželky v parku u loveckého zámku Ohrada. Zámek
již určitou dobu nebyl svými majiteli využíván pro své původní účely a
proto z něj nějaký čas před tím vytvořili veřejnosti přístupné muzeum s
přírodovědnými sbírkami, zejména ve vztahu k lesnictví a myslivosti.
Výstavba zoo byla započata brzy po rozhodnutí, na podzim roku
1937, a v průběhu následujícího roku již bylo v provozu množství voliér
a výběhů, včetně terárií. Pro veřejnost byla zoo otevřena 1. května 1939
a ještě v tomto roce ji navštívilo 33.076 návštěvníků.
Období stagnace a pád
2. světová válka vývoj zoologické zahrady přerušila, ale ani
po válce nebyly vytvořeny vhodné podmínky pro její další rozvoj. Lovecký
zámek včetně zoologické zahrady přešel pod národní správu a v řízení zoo
se v průběhu dalších 25 let postupně vystřídalo několik správců, kteří
nebyli schopni zajistit její odborné vedení. Vzhledem k zaměření expozic
loveckého zámku, ke kterému zoo stále patřila, patřili její správci
především do resortu lesnictví a myslivosti. Správci Zoo Ohrada od konce
druhé světové války do roku 1971 postupně byly:
• Lesní závod Hluboká nad Vltavou
• Středisko myslivosti Lesního závodu Hluboká nad Vltavou
• Krajské správy Státních lesů
• Oddělení zemědělských a lesnických muzeí Ústavu vědeckotechnických
• informací Československé akademie zemědělských věd (od roku 1961)
• Zemědělské muzeum Ústavu vědeckotechnických informací ČSAV (od roku
1962)
Podmínky k chovu zvířat nebyly nejvhodnější a zoologická
zahrada existovala izolovaně od ostatních československých zoologických
zahrad. Podle informací o stavu tehdy chovaných zvířat i technické
úrovni zařízení zaostávala zoo i za zahradami, které byly v té době u
nás nově zakládány. Zoo byla udržována spíše na úrovni jednoduchého
zookoutku bez chovatelských ambicí, přičemž ani rozsah jejího areálu
(přibližně 0,5 ha) se od doby založení v podstatě nezměnil. Koncem 50.
let bylo v zoo chováno celkem na 80 druhů zvířat. Kromě nového
medvědince nebyly realizovány žádné významné stavby, spíše byla
prováděna jen údržba stávajícího zařízení a ke vší škodě byla odstraněna
veškerá zeleň včetně vzrostlých stromů. Ale i přes nízkou úroveň
vybavení zoo a její velikost byl zájem veřejnosti o ni vysoký a
návštěvnost se v 60. letech pohybovala okolo 150.000 lidí za rok.
Poslední správce v tomto období, Zemědělské muzeum Praha -
respektive Lesnické, myslivecké a rybářské muzeum Ohrada, jehož
prostřednictvím byla zoo vedena, nedokázalo provoz zoologické zahrady
zajistit a jeho nadřízený orgán, Ústav vědeckotechnických informací,
neměl na činnosti ani udržení zoo zájem, neboť toto zařízení se vymykalo
z jeho pracovní náplně. Zoologická zahrada proto začala postupně upadat.
To se projevilo i na návštěvnosti, která do roku 1969 klesla až na
73.000 návštěvníků za rok. Provozovatel chtěl zoologickou zahradu buď
zrušit nebo předat. V roce 1971 byla zoo díky nezájmu svého
provozovatele prakticky v likvidaci a celý objekt byl v havarijním
stavu. Zvířata, která zbyla, byla ve špatném zdravotním i výživném stavu
a expozice a chovatelská zařízení nesplňovala ani nejzákladnější
požadavky.
Blýská se na lepší časy
Proti zrušení se postavila veřejnost Jihočeského kraje, pro
kterou přece jen byla zoo příjemným výletním místem s tradicí, a zájem
na jejím zachování měly i městské, okresní a krajské orgány. V roce 1971
byla zahájena jednání o možnostech převzetí zoologické zahrady a jejím
dalším výhledu, kterých se kromě zmíněných orgánů, stávajícího
provozovatele a dalších organizací zúčastnilo i ministerstvo kultury ČR,
do jehož resortu v té době ostatní zoologické zahrady patřily. Zásadní
podíl na výsledcích jednání měl i tehdejší ředitel zoologické zahrady v
Praze prof. Veselovský, který ve svém stanovisku, vyžádaném
ministerstvem kultury, zachování Zoo Ohrada podpořil.
Ve druhé polovině roku 1971 bylo rozhodnuto, aby zoologickou
zahradu převzal Jihočeský krajský národní výbor a aby byla zařazena do
sítě zoologických zahrad ministerstva kultury ČR. Usnesením rady JčKNV
ze dne 7.3.1972 pak mohla být s účinností od 1. dubna 1972 zřízena nová
příspěvková organizace - Zoologická zahrada Ohrada se sídlem v Hluboké
nad Vltavou. Protože v té době byly zoologické zahrady považovány za
kulturní zařízení, přímé řízení Zoo Ohrada připadlo odboru kultury JčKNV.
Samostatnost
Rok 1972 - 1989
Nezávislost na Lesnickém, mysliveckém a rybářské muzeu,
řízeném z Prahy, přinesla novému krajskému zařízení do té doby nebývalé
možnosti rozvoje. Ještě na konci března 1972 byla mezi Ústředím
vědeckotechnických informací Praha a JčKNV v České Budějovicích
podepsána delimitační dohoda, kterou přecházelo užívání části
hospodářských budov objektu loveckého zámku Ohrada na zoologickou
zahradu. V těchto prostorech byly hned zpočátku vybudovány šatny a
sociální zařízení pro pracovníky provozu zoo, přípravna krmiv, sklady
krmiv, izolace a karanténa zvířat, dílny, sklady materiálu a také
kanceláře ředitelství zoo. Postupně byly také prováděny i rekonstrukce
elektrorozvodů, rozvodu vody, kanalizace, komunikací a oplocení. V té
době byl vybudován i chybějící objekt zimoviště a dům OKAL se dvěma
bytovými jednotkami pro zaměstnance zoo.
Postupně se také modernizovala jednotlivá chovná zařízení a rozšiřovaly
plochy expozic. V roce 1982 byly otevřeny nové výběhy kopytníků a
vodních ptáků na břehu Munického rybníka, čímž se významně zvětšila
rozloha zoologické zahrady. Zvyšoval se i počet chovaných druhů (oproti
roku 1972 vzrostl do roku 1985 počet druhů chovaných zvířat téměř na
trojnásobek - 103 druhů, počet jedinců téměř čtyřnásobně - 330 jedinců).
Zoo Ohrada začala naplňovat poslání zoologických zahrad - kromě rekreace
obyvatelstva se postupně zvyšovala úroveň chovu zvířat, což se projevilo
i na chovatelských úspěších, a zapojení do systému ochrany přírody,
pomalu se začala rozvíjet i aktivní vzdělávací a výchovná činnost a
zapojení do systému ochrany přírody. V této době vznikl také první
projekt, který počítal s rozšířením areálu zoologické zahrady mimo
současné hranice - a to v zajímavých partiích břehové linie Munického
rybníka od loveckého zámku až k obci Munice. K tomuto rozšíření ovšem
nedošlo. V roce 1978 bylo v zoo vybudováno malé divadlo pod širým nebem
a vznikla zde tradice pořádání Dětských divadelních dnů, která trvá bez
přestávky dodnes. Měsíc divadelních představení před koncem školního
roku, určených nejmenším divákům a zaměřených obsahem i formou na
zvířata a v poslední době především na vztah lidí k nim, jsou nenásilnou
formou ekologické výchovy.
Společně se zvyšující se úrovní zoo se zvyšoval i počet zaměstnanců a
opět rostla i návštěvnost. Ještě do konce roku 1972 navštívilo zoo
106.847 lidí a v roce 1973 již 138.959. V roce 1978 přesáhla návštěvnost
poprvé 200.000. V tomto období jí bylo dosaženo ještě čtyřikrát a to v
letech 1981, 1982, 1987 a 1989, ale ani v ostatní roky, až na jeden,
neklesla pod 180.000.
Rok 1990 - 2001
V roce 1990, po zániku krajských národních výborů, převzal zoo Ohrada
jako zřizovatel Okresní úřad v Českých Budějovicích. Zoo Ohrada tak
zůstala společně s Východočeskou zoo ve Dvoře Králové státním zařízením,
zatímco většina našich zoologických zahrad byla převedena pod jednotlivá
města. Zoologické zahrady jako důležitý nástroj ochrany přírody a
ekologické výchovy logicky přešly do působnosti resortu ministerstva
životního prostředí.
První tři roky 90. let byly poznamenány velkým propadem
návštěvnosti, což ostatně bylo v této době možné zaznamenat i v dalších
našich zoologických zahradách, a to na přibližně 150.000 lidí. V
souvislosti s další modernizací a rozšiřováním Zoo do roku 1995 ale
návštěvnost opět postupně narostla nad úroveň 200.000, kde se udržuje
dodnes (viz graf návštěvnosti). V této době byla zmodernizována významná
část expozic v dosud přístupné části zoo, při této příležitosti byly
například u části expozic stávající mříže nebo pletivo nahrazeny sklem a
došlo také k rekonstrukci a především rozšíření rybníčků s vodními ptáky
při břehu Munického rybníka na rozsáhlé moderní a zajímavě pojaté
expozice. Zoologická zahrada získala do vlastnictví 3 ha ploch k dalšímu
rozvoji. Byla vybudována moderní odchovna, která zároveň slouží jako
zimoviště pro teplomilné druhy, skleník a stínoviště pro zásobování
expozic doplňujícím rostlinstvem. Další významný posun v moderním
přístupu k výstavbě expozic přinesly i roky 2000 a 2001, kdy byly
vybudovány a pro veřejnost otevřeny nové biotopově pojaté expozice pro
vodní želvy, vydry, plameňáky, australskou faunu a část expozice
americké fauny, modernizováno bylo zimoviště s adaptací jeho části na
nové dílenské prostory. Tak byl uvolněn prostor pro modernizaci tolik
potřebného zázemí zoo, především pro potřeby rozvoje chovu krmného hmyzu
a hlodavců a zvětšení a modernizace prostoru karantény, jejíž součástí
bude i moderní veterinární ošetřovna.
V současné době činí celková rozloha areálu zoo 6 ha, ale
zatím jen 1,8 ha tvoří expoziční část přístupná návštěvníkům a přibližně
1,2 ha technické a hospodářského zázemí. Zbývající 3 ha je území určené
pro rozvoj. V současné době je zde již vybudován velký seník a
připravuje se zahájení prvních stavebních prací - výstavba komunikací a
založení inženýrských sítí. Početnost chovaných zvířat vzrostla do roku
1999 na 360 jedinců ve 115 druzích a do roku 2001 na více než 550
jedinců ve více než 150 druzích.
Členství v odborných organizacích
Zoologická zahrada Ohrada po svém osamostatnění postupně svou činností
získala uznání mezi našimi ostatními zoologickými zahradami a v roce
1991 se stala zakládajícím členem Unie českých a slovenských
zoologických zahrad. Později mohla následovat členství ve významných
mezinárodních organizacích - od roku 1997 je řádným členem Evropské
asociace zoologických zahrad a akvárií (EAZA), od roku 2001 členem
Euroasijské regionální asociace zoologických zahrad a akvárií (EARAZA) a
své zastoupení má i v mezinárodní asociaci vzdělávacích pracovníků
zoologických zahrad (IZE). Zoo Ohrada také zároveň plní funkci záchranné
stanice pro handicapované živočichy v rámci národní sítě stanic ČSOP.
Chovatelské aktivity a zaměření zoo Ohrada
Při svém založení nebyla koncepce zoo nijak vyhraněná. Již
před jejím vznikem chovali Schwarzenbergovi ve svém parku, na jehož
místě zahrada stojí, množství různých druhů zvířat jako medvědy, nosály,
papoušky, drobné cizokrajné ptáky a různé druhy asijských bažantů. V
době otevření zoo pro veřejnost k nim přibyly i různé druhy cizokrajných
kachen, nandu, několik druhů papoušků, kočkodani husarští a také
tradiční druhy lovné zvěře nebo některé druhy plazů, například velká
skupina sedmdesáti želv bahenních. Ve válečných letech se v souvislosti
s tehdejším správcem zoo, cestovatelem Bedřichem Machulkou, mluvilo o
jejím možném zaměření vedle naší zvěře také na africkou faunu.
Také v poválečných letech byl výběr chovaných zvířat spíše
náhodný. Podle dostupných záznamů byli chováni například medvědi,
dikobrazi, emu, sedm druhů opic, později i bobři. Pod správou
Zemědělského muzea byly podle tehdejší nové koncepce od roku 1962 až na
výjimky odstraňovány exotické druhy zvířat a postupně nahrazovány pouze
zástupci fauny žijícími na území Československa, včetně druhů vyhubených
nebo nově zavedených.
Po osamostatnění zoo schválila rada JčKNV také její novou
koncepci, podle které měla zoo seznamovat širokou veřejnost se životem
zvířat naší a především jihočeské fauny, zčásti i fauny cizokrajné, a
podílet se na výuce a popularizaci zoologie a ochraně přírody. Již v té
době bylo jedním z cílů zoo chovat zvířata v prostředí, které se podle
možností co nejvíce přibližuje přirozeným podmínkám. I když tuto část
cílů se podařilo naplňovat prakticky teprve až v posledním desetiletí,
specializace zoologické zahrady na chov zvířat žijících v ČR trvá do
velké míry dodnes. Obecně lze říci, že k výrazně zastoupeným druhům
patří fauna celé Evropy (přibližně 2/3 chovaných druhů). Nechybí ale ani
další představitelé zvířeny celé palearktické nebo nearktické
zoogeografické oblasti (Euroasie a Severní Amerika) ani někteří zástupci
pro nás ryze exotické fauny (Afrika, tropická Asie, Austrálie, Jižní
Amerika). Vzhledem k malé rozloze a specializaci chová Zoo Ohrada
především malé a středně velké druhy zvířat, z nichž mnohé jsou v
ostatních zoo chovány zřídka ať už pro svou „obyčejnost" (např. veverka
obecná, sojka obecná, straka obecná, zajíc polní, koroptev polní atd.)
nebo „vzácnost" (vydra říční).
K zajímavým a významným chovatelským úspěchům Zoo Ohrada po
roce 1972 patří například pravidelné odchovy medvědů (od roku 1981
celkem 14 mláďat), vlků (od roku 1975 celkem 23 mláďat) a koček divokých
(od roku 1976 celkem 3 vrhy) nebo jezevců (celkem 4 mláďata). Z ptačích
druhů je to zejména opakovaný odchov arasari řasnatých, které Zoo Ohrada
v roce 1996 a 1997 odchovala pravděpodobně jako první na světě, ale i
odchovy lžičáků pestrých, arů ararauna nebo pravidelné odchovy snovačů
zahradních. Významné chovatelské zkušenosti získala Zoo Ohrada také s
odchovy želv zelenavých a želv bahenních (1998, 1999 a 2001).
Na konci 70. a začátkem 80. let bylo odchováno 9 krkavců,
kteří byli vypuštěni do volné přírody v rámci posílení populace tohoto,
tehdy vzácného, druhu ptáka. V současné době je Zoo Ohrada zapojena do
programu reintrodukce puštíka bělavého na Šumavě, kde bylo od roku 1995
do roku 2001 vypuštěno 14 mláďat, odchovaných v Zoo Ohrada. Zoo se
podílí také na projektu posílení populace veverky obecné v okrese Česká
Lípa, kam jsou poskytována odchovaná mláďata.
Zdroj: oficiální stránky
Zoo Ohrada (2011)
|
|