|
Sedmdesátá léta byla hektickým obdobím v budování zoo, expoziční část
byla rozšířena téměř do současné podoby. V této době vznikly největší
pavilony a stavby, z nichž většina dobře slouží svému účelu i dnes.
Mnohé z nich byly unikátní a ve své době neměly v naší republice
konkurenci. Lze samozřejmě jmenovat obří voliéru dravců, vyhlídkovou
věž, "zimoviště africké zvěře", medvědinec nebo velkorysou dostavbu
pavilonu šelem. Inženýrské sítě byly na velké části zoo v této době již
položeny a proto se v letech 1975-1980 přistoupilo k vyasfaltování cest,
které se do dnešní doby nijak nezměnily. Značně se tím zlepšilo
zpřístupnění zoo i za nepříznivého počasí. Tomu odpovídal i nárůst počtu
návštěvníků, který koncem sedmdesátých let přesáhl 200 000 osob za rok.
Také počet zaměstnanců se úměrně zvyšoval, v šedesátých letech zde
pracovalo méně než dvacet pracovníků, většinou bez odborného vzdělání a
za deset let se tento počet více než zdvojnásobil. Pracovní tým se
nezměnil jen co do kvantity, ale i do kvality. Řada ošetřovatelů prošla
kurzem pro chovatele exotických zvířat a získala nový výuční list
v oboru. Tím se značně zkvalitnila péče o vzácná a choulostivá zvířata,
která se začínala v této době chovat ve větší míře.
V roce 1971 bylo v zoo chováno 117 druhů zvířat v 555 kusech.
Z toho bylo 40 druhů savců (138 kusů), 48 druhů ptáků (204 kusů), 5
druhů plazů (17 kusů) a 26 druhů ryb (208 kusů). V roce 1978 to bylo již
134 druhů zvířat v 779 kusech. Z toho 54 druhů savců (259 kusů), 66
druhů ptáků (367 kusů), 2 druhy plazů (8 kusů) a 12 druhů ryb (145
kusů).
V 70. letech došlo k velkému kvalitativnímu zlomu
v chovatelské činnosti Zoologické zahrady Olomouc. Zatímco předtím se
kolekce zvířat sestávala z běžných druhů dříve chovaných v zoologických
zahradách, z domácích zvířat a z živočichů naší fauny, v tuto dobu se
dostaly do rukou chovatelů skupiny vzácných afrických kopytníků a jiných
zvířat, pocházejících většinou z transportů Ing. Josefa Vágnera CSc.,
které měly velkou hodnotu i perspektivu dalšího chovu. Téměř současně
byla postavena budova zimoviště afrických zvířat a velký výběh safari,
který vznikl spojením několika výběhů v centrální části zoo. V naší
zoologické zahradě začala vznikat expozice více druhů afrických zvířat
společně v jednom velkém výběhu. První společenství, které obývalo výběh
safari, byly antilopy losí, pakoně modří, přímorožci jihoafričtí,
pštrosi dvouprstí a zebry Grévyho. Pro olomouckou zoo je ze všech druhů
antilop nejvýznamnější přímorožec jihoafrický, jehož stylizovaná kresba
se později stala na řadu let naším logem a v určité pozměněné podobě
tomu tak je dodnes.
Z výprav do Afriky bylo do Evropy dovezeno velké množství
zvířat do té doby v rámci socialistického tábora jen těžko
obstaratelných. Zejména pokud si uvědomíme, že výměny zvířat byly
uskutečňovány jen mezi "spřátelenými" socialistickými zeměmi jako bylo
Polsko, Německá demokratická republika, Svaz sovětských socialistických
republik a Maďarsko. Dovoz zvířat ze západní Evropy byl velmi složitý
vzhledem k nedostatku západní měny, o kterou bylo nutné na každý takový
nákup žádat nadřízené orgány. Zvířata se v této době nakupovala a jejich
cena byla značná, zejména když přirovnáme cenu osobního automobilu
značky Škoda, která se tehdy pohybovala okolo 50 000 Kč a průměrný plat
v zoo v roce 1975 byl 1779 Kčs: žirafa 190 000 Kčs, zebra Grévyho 95 000
Kčs, přímorožec jihoafrický 50 000 Kčs, pakůň modrý 45 000 Kčs, zubr
evropský 30 000 Kčs, antilopa losí 30 000 Kčs, opice 1 000-20 000 Kčs,
jaguár americký 30 000 Kčs, tygr sibiřský 50 000 Kčs, tygr sumaterský
80 000 Kčs, pes hyenovitý 25 000 Kčs, lev pustinný 15 000 Kč, lev
berberský 3 kusy 140 000 Kčs, kondor velký 30 000 Kčs, pštros dvouprstý
25 000 Kčs, sup bělohlavý 6 000 Kčs, plameňák 9 500 Kčs, tukan obrovský
5 500 Kčs, ibis rudý 3 700 Kčs, kajman šironosý 3 000 Kčs.
Koncem 70. roků po dostavbě pavilonu šelem přibyly možnosti
chovu velkých kočkovitých šelem. Od roku 1978 byli v zoo poprvé chováni
např. černí levharti. Z nejvýznamnějších odchovů této doby lze jmenovat
rysy sibiřské, jaguáry americké, levharty skvrnité, vlky, psy dingo,
nosály červené, kamzíky horské, paovce hřivnaté, přímorožce jihoafrické,
zubry evropské, pakoně modré, antilopy losí, skákavé a nilgau, paviány
pláštíkové. Prvním odchovem v tehdejším Československu bylo rozmnožení
perliček supích. V roce 1979 došlo k výměně zeber Grévyho se Zoo ve
Dvoře Králové za zebry bezhřívé, které měly být méně náchylné k "černému
močení". Náklady na krmný den v roce 1971 činily 627,7 Kčs, v roce 1979
to bylo již 1144 Kčs.
Po odchodu MVDr. Ing. Benýška CSc. po roce 1978 na OVZ
Olomouc byla veterinární služba zajišťována Veterinární nemocnicí ve
Chválkovicích a to převážně MVDr. Šnoflákem. Vzhledem k vytíženosti
nemocnice a nízkému počtu návštěv veterinářů byla veterinární péče
v tomto období hodnocená jako nedostatečná.
V sedmdesátých letech postihla zoo nebezpečná nákaza sněti
slezinné neboli antraxu. 18. ledna 1971 uhynula téměř současně samice
pumy a sibiřská rysice, u které bylo toto onemocnění prokázáno. Později
se ještě objevilo u rysů ostrovidů a karakalů. Nákaza se do zoo dostala
se závadným krmným masem. Velké nebezpečí hrozilo i našim pracovníkům,
kteří se zvířaty manipulovali. Dva zaměstnanci statku, odkud pocházelo
nakažené zvíře, onemocněli kožní formou antraxu. Celkem uhynulo 6 kusů
zvířat v hodnotě 81 000 Kčs. Souhrnné škody však byly mnohem vyšší,
neboť zoo musela být z karanténních důvodů delší dobu uzavřena.
Nejzajímavější přírůstky získané v sedmdesátých letech:
• 1971: 1,1 kondor krocanovitý, 2 ks sup hnědý, 2 ks kajman šironosý, 1
ks kajman brýlový, 1,1 jaguár, 1,1 puma, 1,2 karakal, 0,3 kočkodan
husarský
• 1972: 1,1 puma americká, 1,1 lev pustinný, 1,3 rys karpatský, 0,1 rys
sibiřský, 1,1 medvěd himálajský, 1,4 antilopa nilgau, 3 ks, sup
bělohlavý, 3 ks sup ušatý, 2 ks orel královský, 2 ks marabu africký, 1
ks kondor velký
• 1973: 1,2 zubr evropský, 1,1 přímorožec jihoafrický, 1,1 kočkodan
bělonosý, 1,0 mandril rýholící, 1,0 zebu, 1,0 kamzík horský, 1,0
kočkodan husarský, 0,1 sup bělohlavý
• 1974: 1,3 zebra Grévyho, 1,3 antilopa losí 0,2 přímorožec jihoafrický,
1,1 pštros dvouprstý, 3,1 outloň váhavý, 1,1 kočkodan Brazzův, 11
volavek bílých
• 1975: 1,1 tygr sumaterský, 6 ks perlička supí, 1,1 jelen Dybowského,
0,1 mandril rýholící, , 0,1 nandu
• 1976: 1,1 žirafa Rothschildova, 1,2 pakůň modrý, 1,1 buvolec běločelý,
3,0 pes hyenovitý, 0,1 tygr sibiřský, 1,1 kakadu zlatočelý, 1,1 ara
žlutokrký, 1,0 velbloud dvouhrbý, makak lví, kočkodan bělonosý
• 1977: 1,0 tygr sibiřský, jeřábi paví, 0,1 velbloud, antilopy skákavé
• 1978: 1,1 černý levhart, 10 ks plameňáků, 0,2 kočkodan Dianin, 8
papoušků žako
Propagace, která byla v této době na velmi dobré úrovni, se
začala zkvalitňovat již od šedesátých let. Ve spolupráci s Okresním
domem pionýrů a mládeže v Olomouci (ODPM) začal pracovat Klub mladých
přátel zoo, který ve své podstatě existuje až do dnešní doby.
V sedmdesátých letech zde pracoval i kroužek chovatelů holubů. V zoo se
pořádaly přírodovědné soutěže "Zlatý list", "Co víš o zoo", soutěž
pořádaná Českým mysliveckým svazem "Poznej a chraň" a různé výtvarné a
fotografické soutěže. Každoročně v areálu probíhal Den dětí v zoo a
v zimním období se konala akce " Na pomoc zpěvnému ptactvu" spojená
s odborným výkladem o krmení ptáků v zimě, jejíž tradice se udržuje
dodnes. Přímo na školách byly organizovány besedy spojené s promítáním
filmů a diapozitivů. V zoo se provozovala na požádání průvodcovská
služba. Z plánu rozvoje propagace z let 1975-1980 lze jmenovat: obnovení
silničních poutačů, zhotovení nového průvodce s mapkou, pohlednic,
plakátů, skládaček a diapozitivů do kin, výroba odborných i propagačních
panelů umístěných v areálu zoo i mimo něj, dohodu se Správou střední
dráhy na zhotovení fotografií do nádražních hal i do vlaků osobní
přepravy, propagace na výstavišti Flora i v zájezdovém kalendáři ČEDOKu
a mnoho dalších akcí. Zoo se takto dostávala do podvědomí lidí a dobrá
propagační činnost přispívala ke zvyšující se návštěvnosti.
Zdroj: oficiální web
Zoo Olomouc (2011)
|
|