!!! Speciální stránka pro zadání nové zoo, doplnění či opravu stávajících údajů  !!!  •  !!! Special page for entering a new zoo, addition or correction current info !!!
 
Zoologická zahrada Ústí nad Labem
 
     
  Stručně o zoo  
      Historie Ústecké zoo byla poněkud komplikovaná a dnes po tolika letech už se objevuje v psané podobě v mnoha verzích, které se vzájemně značně rozchází. Většinou se neshodují ani v roce založení zoo... Některé údaje říkají 1908, jiné 1914, další 1946, 1948, 1949, 1950, 1957 atd... Poměrně značný rozdíl - téměř celé půlstoletí...
    Již před dnešní zoo se Ústí nad Labem nacházela jiná zoologická zařízení - jednak zvěřinec na Větruši a jednak Lumpepark. A právě Lumpepark je tou komplikací v historii dnešní zoo. Právě ornitologický park Heinricha Lumpeho byl založen v roce 1908, v sezóně 1920 / 21 byl pak zpřístupněn veřejnosti (podle jiných údajů v roce 1914, což je zřejmě chybně). Krátce po válce, v roce 1946, však byla rodina Lumpeova vysídlena zpět do Německa (v té době již Heinrich Lumpe nežil) a Lumpepark byl zkonfiskován. Již v sezóně 1945 zůstali jeho brány uzavřené, ten rok je tedy také oficiální koncem Lumpeparku, který byl následně přeměněn na veřejný park s novým názvem Sady Edvarda Beneše. Tento park byl sice bez zvířat, ale již záhy (dokonce snad již v roce 1946) se v parku začaly objevovat první klece a výběhy a park začal plnit i funkci zookoutku či obory. Nešlo o stabilně vystavované druhy - zvířata se měnila podle příležitosti a do výběhů či klecí byla umísťována příležitostně stylem co bylo zrovna k mání - ne vždy tedy v expozicích zvířata byla. Nejčastěji byly k vidění srnky, jeleni, kozy, ovce karakulské, medvědi a zlatí bažanti.
    Zookoutek byl ve velmi špatném stavu, jelikož na jeho provoz nebyly peníze - bylo třeba v první řadě obnovit rozbombardované město. Přesto sem Ústečané rádi chodili - odpočinout si do jediné zelené oázy ve městě a zavzpomínat na předešlé lepší časy. Kronika uvádí jako rok proměny parku v zoologickou zahradu rok 1949 (čili oficiální založení Zoo Ústí nad Labem je 1949). V tomto a následujícím roce se zoo o maličko zlepšila, bylo postaveno několik dalších jednoduchých expozic a přibylo několik nových zvířat (divočáci, čápi, daňci, kachny, vlci...), přesto se nadále, ještě roku 1953, používal spíš termín přírodní rezervace než zoo. Ačkoli probíhaly čilé převody zkonfiskovaného majetku mezi socialistickými organizacemi, zoo byla stále provozována státním podnikem Služby veřejnosti města Ústí nad Labem a město jako takové se neustále bránilo její převzetí. Pod MěNV (městský národní výbor) oficiálně přešla až 1.1. 1957. Pak přišla na řadu éra přehánění a velikášství, kdy byly nereálné plány daleko předstihnout Pražskou zoo, spojit Krásnobřezenskou zoo s Parkem kultury dětskou železnicí přes kopec Stříbrníky... Nakonec však zůstalo u stávajícího stavu a Ústecká zoo byla tou nejhorší mezi tehdejšími 12ti československými zoo. Narozdíl od Lumpeparku nebyla nikterak hlídána a tak se stávala velmi častým terčem vandalů. V té době nejvíce utrpěly skvostné pohádkové scenérie, které v zoo zbyly z původního Lumpeho parku. Co nezničili vandalové, to nahlodal zub času. Do dnešních dob se zachovalo málo z toho, čím se do Lumpeparku chodili Ústečané kochat. Jediným podstatným, co je z té doby v zoo dodnes je Trpasličí hrádek (dříve Heinrichsburg).
    Budování skutečné moderní zoo započalo až v letech 1959 - 60, do té doby stále probíhaly snahy o její zrušení. Dostala se sem i mnohá exotická, skutečně zoologická zvířata - šimpanzi, mandrilové, levharti, tygři, himalajští medvědi, plameňáci, dvojzoborožci, jeřábi, nandu, krajty... (mimo jiné i levhartice Antonína Novotného - syna tehdejšího prezidenta). Velké změny nastávají od poloviny 60. let. Dochází k modernizaci veškerých zařízení, zřízení exotária v dnešní správní budově, ke stavbě nového vchodu či populárního letního bazénu aligátorů. Okupace vojsky Varšavské smlouvy a následná normalizace vývoj zoo na čas zabrzdili (mj. i kvůli emigraci tehdejšího ředitele D. Sedláře). Naštěstí se však již po roce 1971 začíná budovat znovu a zoo zažívá největší boom ve své historii - 70. léta. Zoo se z původních 6 ha rozšířila až na dnešních 26. Vznikl velkolepý (opět velikášský) plán na začlenění zoo do Centrálního parku, který měl být teprve zřízen. Centrální park měl krom zoo, obsahovat i dětská hřiště, sportoviště, vyhlídky, víceúčelová sportovní a kulturní zařízení, botanické kompozice, vodní plochy, květinové terasy, piknikové louky, restaurace, hotel atd. Na Centrální park nikdy nedošlo, ovšem samotná zoo výrazně změnila svou tvář.  Přibylo mnoho živočišných druhů a bezpočet drobných expozic, ale hlavně bylo postaveno obrovské dvoupatrové exotárium a gigantický pavilon šelem... Ten byl otevřen na konci roku 1980 a byl v té době skutečně moderním zařízením s pancéřovými skly (ta zde byla použita vůbec poprvé v ČSSR) - šlo o největší pavilon v tehdejším Československu a dost možná i v Evropě (zastavěná plocha 1563 m2)!!! Z venku jej na každé straně zdobily rozlehlé volné výběhy hrazené suchými příkopy. V 80. letech v zoo začaly také další významné chovy... nosorožci, zebry, žirafy, antilopy, sloni... Zvláštní význam měly právě zebry Hartmannové, jejichž chovem se později zoo proslavila daleko za hranicemi naší republiky. Velké popularity se dočkal i párek orangutanů, který sehrál ústřední role v oblíbeném televizním filmu "Dva lidi v zoo". Postavem byl sice ještě i nový vstupní areál z Okružní ulice (dnes Výstupní), velký pavilon opic a mnoho výběhů, ale zlatá éra 70. let se již nikdy nevrátila.
    Konec a počátek nového století Ústeckou zoo opět poslal spíše mezi ty horší nebo nejméně se vyvíjející zoologické zahrady v České republice. Stav "žádných podstatných změn" trval až téměř do prvního desetiletí nového milénia. Poté došlo z expozičního pohledu alespoň k významným rekonstrukcím stávajících zařízení - především právě k modernizaci exotária a pavilonu šelem. Zvláště pavilon šelem už esteticky neodpovídal novým trendům a tak byly nevzhledné betonové masy v pestrých barvách proměněny na excelentní a rozhodně nejkrásnější ze současných ústeckých pavilonů. Vnější zamřížované klece se proměnily na nádherné zasklené boxy, volné výběhy byly zkrášleny mnohými dekorativními kmeny, rostlinami a především pak velkolepými nástěnnými malbami přírodních motivů - krajin. Ještě větších změn doznal pavilon uvnitř... Stávající holé "řeznické" boxy se dočkaly excelentní výzdoby v podobě betonových kmenů, kořenů, kamenů, skal, částí chrámů atd. "Zkulturněna" byla i návštěvnická chodba, která byla původně stavěna v duchu poplatným té socialistické době, tedy style "mnogo a balšoje"... Zbytečně obrovský prostor, kde by bylo možné jezdit i auty, byl opticky zmenšen kmeny, naučnými panely a vitrínami, dlažba na podlaze byla skryta vrstvou kůry a hlavně byl sítí snížen příšerně vysoký strop. Tyto dva ústřední pavilony doznaly největších změn, k tomu je třeba připočítat nový sloninec a několik dalších menších expozicí a výběhů, ale žádné jiné zásadní stavby či rozsáhlé rekonstrukce od 70. let de facto neproběhly. Proto kdo byl v Ústecké zoo naposledy v 80. letech, pozná ji i dnes (což v ostatních českých zoo neplatí). To je důsledek faktu, že se zoo v podstatě od svého vzniku potýká s poměrně malou - na krajské město nedůstojnou návštěvností. Ač je zoo v poměrně slušném stavu, návštěvníci si sem hledají cestu méně než by se slušelo. Možná je to právě tím, jak málo se zoo v Krásném Březně mění. Možná hraje roli i jedno návštěvnicky ne úplně šťastné prvenství Ústecké zoo - je to zoo, která má ze všech českých i slovenských největší převýšení na metr!!! Horní vchod je o 96 m výše než spodní!!! Převýšení skoro 100 m na půl kilometru, čili průměrně 1m do výšky na 5 m délkových...
    Dnešní zoo chová bezpočet velmi zajímavých a atraktivních zvířat - mezi návštěvníky jsou jistě nejpopulárnější sloni, orangutani, lachtani a malajští medvědi, ale je tu i množství dalších... od plazů a ryb, přes spousty ptáků až po velké kočky, kopytníky, tuleně či opice. K těm méně často chovaným druhům patří např. serau malý, lvi konžští, tygr malajský, hulmani jávští nebo hulmani stříbrní, kteří jsou pouze ve dvou zoo Evropy.
    V roce 2008 se zoologická zahrada tak trochu vrátila ke svým kořenům - tedy k Lumpeparku a v rámci jeho stého výročí založení uspořádala oslavy, vydala několik propagačních materiálů a zřídila Naučnou stezku Lumpeparku. Teprve v posledních letech se začala hrdě k Lumpeparku hlásit a spojovat jeho minulost se svou - přece jen stoletá zoo zní marketingově lépe než šedesátiletá... To je také jedním z důvodů chaotického udávání roku založení Zoo Ústí nad Labem. Přitom v dobách socialismu se o kdysi soukromém a později komunisty znárodněném Lumpeparku téměř nemluvilo, byl spíš tabu (nebo jen několik zmínek, které nešlo vynechat), než oficiální historií zoo. Po revoluci již byly informace sice celkem dostupné a relativně běžně udávané, nicméně oficiální verze historie zoo začínala na přelomu 40. a 50. let jen s odkazem na tradici svého předchůdce - Lumpeparku.

Autor: Roman HYNEK (2011)

 
   
WZD - Worldwide Zoo Database
2009 - 2019
Zdroje a autoři: WZD, oficiální stránky ZOO, oficiální tiskové a jiné materiály ZOO (není-li uvedeno jinak); Datum poslední aktualizace: 06. 09. 2019
Sources and authors: WZD, official websites of ZOO, official printed and other matters of ZOO (if it is not stated otherwise); Date of last actualization:06. 09. 2019
Všechny části tohoto webu (včetně obrázků, videí apod.) podléhají copyrightu autorů.   •   All parts of this website (including images, videos, etc.) are subject to copyright of authors.