|
Historie Ústecké zoo byla poněkud komplikovaná a dnes po tolika letech
už se objevuje v psané podobě v mnoha verzích, které se vzájemně značně
rozchází. Většinou se neshodují ani v roce založení zoo... Některé údaje
říkají 1908, jiné 1914, další 1946, 1948, 1949, 1950, 1957 atd...
Poměrně značný rozdíl - téměř celé půlstoletí...
Již před dnešní zoo se Ústí nad Labem nacházela jiná
zoologická zařízení - jednak zvěřinec na Větruši a jednak Lumpepark. A
právě Lumpepark je tou komplikací v historii dnešní zoo. Právě
ornitologický park Heinricha Lumpeho byl založen v roce 1908, v sezóně
1920 / 21 byl pak zpřístupněn veřejnosti (podle jiných údajů v roce
1914, což je zřejmě chybně). Krátce po válce, v roce 1946, však byla
rodina Lumpeova vysídlena zpět do Německa (v té době již Heinrich Lumpe
nežil) a Lumpepark byl zkonfiskován. Již v sezóně 1945 zůstali jeho
brány uzavřené, ten rok je tedy také oficiální koncem Lumpeparku, který byl následně přeměněn na veřejný park s novým názvem
Sady Edvarda Beneše. Tento park byl sice bez zvířat, ale již záhy
(dokonce snad již v roce 1946) se v parku začaly objevovat
první klece a výběhy a park začal plnit i funkci zookoutku či obory.
Nešlo o stabilně vystavované druhy - zvířata se měnila podle
příležitosti a do výběhů či klecí byla umísťována příležitostně stylem
co bylo zrovna k mání - ne vždy tedy v expozicích zvířata byla.
Nejčastěji byly k vidění srnky, jeleni, kozy, ovce karakulské, medvědi a
zlatí bažanti.
Zookoutek byl ve velmi špatném stavu, jelikož na jeho provoz
nebyly peníze - bylo třeba v první řadě obnovit rozbombardované město.
Přesto sem Ústečané rádi chodili - odpočinout si do jediné zelené oázy
ve městě a zavzpomínat na předešlé lepší časy. Kronika uvádí jako rok
proměny parku v zoologickou zahradu rok 1949 (čili oficiální založení
Zoo Ústí nad Labem je 1949). V tomto a následujícím roce se zoo o
maličko zlepšila, bylo postaveno několik dalších jednoduchých expozic a
přibylo několik nových zvířat (divočáci, čápi, daňci, kachny, vlci...),
přesto se nadále, ještě roku 1953, používal spíš termín přírodní
rezervace než zoo. Ačkoli probíhaly čilé převody zkonfiskovaného majetku
mezi socialistickými organizacemi, zoo byla stále provozována státním
podnikem Služby veřejnosti města Ústí nad Labem a město jako takové se
neustále bránilo její převzetí. Pod MěNV (městský národní výbor)
oficiálně přešla až 1.1. 1957. Pak přišla na řadu éra přehánění a
velikášství, kdy byly nereálné plány daleko předstihnout Pražskou zoo,
spojit Krásnobřezenskou zoo s Parkem kultury dětskou železnicí přes
kopec Stříbrníky... Nakonec však zůstalo u stávajícího stavu a Ústecká
zoo byla tou nejhorší mezi tehdejšími 12ti československými zoo.
Narozdíl od Lumpeparku nebyla nikterak hlídána a tak se stávala velmi
častým terčem vandalů. V té době nejvíce utrpěly skvostné pohádkové
scenérie, které v zoo zbyly z původního Lumpeho parku. Co nezničili
vandalové, to nahlodal zub času. Do dnešních dob se zachovalo málo z
toho, čím se do Lumpeparku chodili Ústečané kochat. Jediným podstatným,
co je z té doby v zoo dodnes je Trpasličí hrádek (dříve Heinrichsburg).
Budování skutečné moderní zoo započalo až v letech 1959 - 60,
do té doby stále probíhaly snahy o její zrušení. Dostala se sem i mnohá
exotická, skutečně zoologická zvířata - šimpanzi, mandrilové, levharti,
tygři, himalajští medvědi, plameňáci, dvojzoborožci, jeřábi, nandu,
krajty... (mimo jiné i levhartice Antonína Novotného - syna tehdejšího
prezidenta). Velké změny nastávají od poloviny 60. let. Dochází k
modernizaci veškerých zařízení, zřízení exotária v dnešní správní
budově, ke stavbě nového vchodu či populárního letního bazénu aligátorů.
Okupace vojsky Varšavské smlouvy a následná normalizace vývoj zoo na čas
zabrzdili (mj. i kvůli emigraci tehdejšího ředitele D. Sedláře).
Naštěstí se však již po roce 1971 začíná budovat znovu a zoo zažívá
největší boom ve své historii - 70. léta. Zoo se z původních 6 ha
rozšířila až na dnešních 26. Vznikl velkolepý (opět velikášský) plán na
začlenění zoo do Centrálního parku, který měl být teprve zřízen.
Centrální park měl krom zoo, obsahovat i dětská hřiště, sportoviště,
vyhlídky, víceúčelová sportovní a kulturní zařízení, botanické
kompozice, vodní plochy, květinové terasy, piknikové louky, restaurace,
hotel atd. Na Centrální park nikdy nedošlo, ovšem samotná zoo výrazně
změnila svou tvář. Přibylo mnoho živočišných druhů a bezpočet
drobných expozic, ale hlavně bylo postaveno obrovské dvoupatrové
exotárium a gigantický pavilon šelem... Ten byl otevřen na konci roku
1980 a byl v té době skutečně moderním zařízením s pancéřovými skly (ta
zde byla použita vůbec poprvé v ČSSR) - šlo o největší pavilon v
tehdejším Československu a dost možná i v Evropě (zastavěná plocha 1563
m2)!!! Z venku jej na každé straně zdobily rozlehlé volné výběhy hrazené
suchými příkopy. V 80. letech v zoo začaly také další významné chovy...
nosorožci, zebry, žirafy, antilopy, sloni... Zvláštní význam měly právě
zebry Hartmannové, jejichž chovem se později zoo proslavila daleko za
hranicemi naší republiky. Velké popularity se dočkal i párek orangutanů,
který sehrál ústřední role v oblíbeném televizním filmu "Dva lidi v
zoo". Postavem byl sice ještě i nový vstupní areál z Okružní ulice (dnes
Výstupní), velký pavilon opic a mnoho výběhů, ale zlatá éra 70. let se
již nikdy nevrátila.
Konec a počátek nového století Ústeckou zoo opět poslal spíše
mezi ty horší nebo nejméně se vyvíjející zoologické zahrady v České
republice. Stav "žádných podstatných změn" trval až téměř do prvního
desetiletí nového milénia. Poté došlo z expozičního pohledu alespoň k
významným rekonstrukcím stávajících zařízení - především právě k
modernizaci exotária a pavilonu šelem. Zvláště pavilon šelem už
esteticky neodpovídal novým trendům a tak byly nevzhledné betonové masy
v pestrých barvách proměněny na excelentní a rozhodně nejkrásnější ze
současných ústeckých pavilonů. Vnější zamřížované klece se proměnily na
nádherné zasklené boxy, volné výběhy byly zkrášleny mnohými
dekorativními kmeny, rostlinami a především pak velkolepými nástěnnými
malbami přírodních motivů - krajin. Ještě větších změn doznal pavilon
uvnitř... Stávající holé "řeznické" boxy se dočkaly excelentní výzdoby v
podobě betonových kmenů, kořenů, kamenů, skal, částí chrámů atd.
"Zkulturněna" byla i návštěvnická chodba, která byla původně stavěna v
duchu poplatným té socialistické době, tedy style "mnogo a balšoje"...
Zbytečně obrovský prostor, kde by bylo možné jezdit i auty, byl opticky
zmenšen kmeny, naučnými panely a vitrínami, dlažba na podlaze byla
skryta vrstvou kůry a hlavně byl sítí snížen příšerně vysoký strop. Tyto
dva ústřední pavilony doznaly největších změn, k tomu je třeba
připočítat nový sloninec a několik dalších menších expozicí a výběhů,
ale žádné jiné zásadní stavby či rozsáhlé rekonstrukce od 70. let de
facto neproběhly. Proto kdo byl v Ústecké zoo naposledy v 80. letech,
pozná ji i dnes (což v ostatních českých zoo neplatí). To je důsledek
faktu, že se zoo v podstatě od svého vzniku potýká s poměrně malou - na
krajské město nedůstojnou návštěvností. Ač je zoo v poměrně slušném
stavu, návštěvníci si sem hledají cestu méně než by se slušelo. Možná je
to právě tím, jak málo se zoo v Krásném Březně mění. Možná hraje roli i
jedno návštěvnicky ne úplně šťastné prvenství Ústecké zoo - je to zoo,
která má ze všech českých i slovenských největší převýšení na metr!!!
Horní vchod je o 96 m výše než spodní!!! Převýšení skoro 100 m na půl
kilometru, čili průměrně 1m do výšky na 5 m délkových...
Dnešní zoo chová bezpočet velmi zajímavých a atraktivních
zvířat - mezi návštěvníky jsou jistě nejpopulárnější sloni, orangutani,
lachtani a malajští medvědi, ale je tu i množství dalších... od plazů a
ryb, přes spousty ptáků až po velké kočky, kopytníky, tuleně či opice. K
těm méně často chovaným druhům patří např. serau malý, lvi konžští, tygr
malajský, hulmani jávští nebo hulmani stříbrní, kteří jsou pouze ve dvou
zoo Evropy.
V roce 2008 se zoologická zahrada tak trochu vrátila ke svým
kořenům - tedy k Lumpeparku a v rámci jeho stého výročí založení
uspořádala oslavy, vydala několik propagačních materiálů a zřídila
Naučnou stezku Lumpeparku. Teprve v posledních letech se začala hrdě k
Lumpeparku hlásit a spojovat jeho minulost se svou - přece jen stoletá
zoo zní marketingově lépe než šedesátiletá... To je také jedním z důvodů chaotického
udávání roku založení Zoo Ústí nad Labem. Přitom v dobách socialismu se
o kdysi soukromém a později komunisty znárodněném Lumpeparku téměř
nemluvilo, byl spíš tabu (nebo jen několik zmínek, které nešlo
vynechat), než oficiální historií zoo. Po revoluci již byly informace
sice celkem dostupné a relativně běžně udávané, nicméně oficiální verze
historie zoo začínala na přelomu 40. a 50. let jen s odkazem na tradici
svého předchůdce - Lumpeparku.
Autor: Roman HYNEK (2011)
|
|