|
|
|
|
Historie zooparku |
|
|
Podkrušnohorský
zoopark je jednou z nejmladších zahrad u nás. Historie chovu divokých
zvířat v Chomutově však nezačíná na místě, kde zoopark stojí, ale sahá
mnohem dál. Již v roce 1932 v chomutovském městském parku otevřen
pavilon akvária a terária s tehdy neuvěřitelnými 94 druhy ryb,
obojživelníků a plazů.
První tištěný průvodce z
té doby je uložený v chomutovském muzeu. Dával mimo jiné návod k chovu
akvarijních a terarijních zvířat, seznamoval s jejich biologickými
zvláštnostmi a propagoval něco, co bychom dnes nazvali ekologickou
výchovou. Později byl pavilon rozšířen o bazének s vodními ptáky. V
šedesátých letech přibyly venkovní expozice, ve kterých se kromě
drobných šelmiček představil makak rhesus, kočkodan zelený a pavián
pláštíkový. Stavba však již byla značně zastaralá, prostor pro zvířata
nevyhovující a bez výhledu na další rozšíření v centru města.
V polovině sedmdesátých
let přichází pan Walter Markel s velkorysou myšlenkou vybudování
rozsáhlého areálu lesoparku navazujícího na Kamencové jezero. S jeho
vznikem pavilon v městském parku jako zařízení pro chov zvířat zaniká.
Opravená původní stavba dodnes slouží jako altánek.
Nově vznikající zařízení
nemělo být klasickou zoologickou zahradou. Projekt počítal s vytvořením
expozice evropské fauny, skanzenu podkrušnohorské vesnice a přírodní
rezervace v oblasti otvických rybníků. První výběhy s méně náročnými
evropskými zvířaty, jako jsou jeleni, daňci, mufloni, zubři, vodní
ptáci, rysi a další malé šelmy, byly pro veřejnost otevřeny v květnu
1975. Postavila se stáj pro koně a začal pracovat jezdecký oddíl.
Lesopark jako kulturní zařízení města patřilo až do roku 1980 pod správu
městských kin a ředitelem byl právě Pan Markel. Prvním zoologem a
veterinářem byl MVDr. Jiří Dobiáš. Jedním z prvních ošetřovatelů se
stala paní Marie Mišovičová - Waldmanová, která v zooparku pracuje
dodnes. Budovaly se další inženýrské sítě, oplocení a nové expozice.
Kanceláře vedení byly v mobilních buňkách na parkovišti. Smělé plány
počítaly do budoucna nejen s medvědem hnědým, ale i medvědem ledním a
tuleněm.
V roce 1980 se zoopark
jako nová samostatná organizace města oddělil od správy kin. Jeho
ředitelem byl jmenován pan Jan Králíček, který pokračoval v budování
podle původní koncepce. V té době se zde už chovali také plameňáci,
vlci, kočky divoké, jeřábi popelaví i panenští, bobři, kamzíci a krátce
dokonce losi, sobi, a sajgy tatarské. Velmi mladý zoopark v Chomutově
byl první mezi tehdy československými zahradami, kde se Podařilo
odchovat pelikána a kormorána.
Koncepce byla dále rozšířena o projekt rekonstrukce Ahníkovského zámku,
který musel ve stejnojmenné vesnici ustoupit těžbě uhlí. Zámek byl
rozebrán, zdokumentován a kamenné prvky byly převezeny do zooparku a zde
uloženy. Stará budova kamencových lázní mezi zooparkem a jezerem byla
upravena na správní budovu. Byla postavena na tehdejší poměry velmi
moderní karanténa a sklady krmiv. Začala se budovat krytá jízdárna pro
jezdecký klub a hospodářský areál vedle správní budovy. Postupně se
dokončila přípravna krmiv, dílny a garáže. Po změně politického systému
v roce 1989 se rozvoj Podkrušnohorského zooparku výrazně zpomalil.
Ekonomická situace odsunula stavbu vesnice i rekonstrukci Ahníkovského
zámku na neurčito. V roce 1991 odchází pan Králíček a od ledna 1992 je
ředitelem MVDr. Přemysl Rabas. Zoopark je v temže roce přijat do Unie
českých a slovenských zoologických zahrad. V dalším období dochází k
realizaci úsporných variant některých dřívějších plánů. Nový volný výběh
pro makaky magoty je řešen pouze rekonstrukcí staré expozice rysů.
Přesto je to největší prostor poskytnutý v našich zahradách primátům.
Podobně vzniká středisko ekologické výchovy. Ze staré dílny přilehlé ke
správě je výstavní sál a kinosál. Půdní vestavbou ve správní budově se
tvoří klubovna a videostudio. Výchovná práce je postavena na stejnou
úroveň s ostatními funkcemi podobných zařízení. Zoopark vyrábí vlastní
filmy, propagační materiály a začíná vydávat stolní kalendář. Pro
snížení nákladů klesají výdaje na údržbu zeleně na desetinu. Ze stejných
důvodů se snižují stavy především koní, ale i ostatních zvířat. Na druhé
straně dochází k výraznému zlepšení druhové skladby. Z Litvy získává
zoopark darem tuleně a výměnou orly mořské, supy bělohlavé a později
orly skalní. Z Rakouska darem skupinu vzácných ibisů skalních. Z Polska
novou samici losa, která odchová první losi mládě v historii zooparku.
Začínají se množit sovy pálené, sovice sněžné a sýčci.
Podkrušnohorský
zoopark je přijat za řádného člena Evropské asociace zoologických zahrad
a vstupuje do dalších evropských chovných programů. Chov rosomáků
získaných výměnou z Finska podporují elektrárny Tušimice. Tak může být
postupně vybudován velký volný výběh pro tato cenná zvířata. Podobná
podpora je i ze strany elektráren Prunéřov a Severočeských dolů. Kolekce
vzácných kunovitých se rozšiřuje o tchoříky skvrnité a kolonoky. Oba
druhy se vzápětí podaří odchovat. V roce 1997 je díky podpoře manželů
Brtníkových dokončen moderní medvědí výběh poskytující drženým zvířatům
ze všech středoevropských zahrad nejvíce přirozeného prostoru. Z
ukrajinské Nové Askánie získává zoopark v roce 1997 skupinu sajg
tatarských. V té době je to největší ze tří skupin sajg držených v
zahradách na světě. V roce 1999 se je podařilo úspěšně rozmnožit. Spolu
se zubry, jeleny, muflony a Převalského koňmi tvoří sajgy první
osazenstvo nového eurosafari.
Zoopark podává v
roce 1998 přihlášku do nejprestižnější organizace - Světové organizace
zoologických zahrad - WZO. V té době město zahájí přestavbu budovy staré
konírny. Do roku 2000 z ní vznikne statek jako náhrada původně plánované
podkrušnohorské vesnice. Rekonstrukcí starého výběhu muflonů je vytvořen
nový výběh pro losy, který lépe odpovídá jejich biotopu. Upravila se
expozice pro pižmoně z Litvy a rozšiřují se voliéry pro zpěvné ptáky.
Podkrušnohorský zoopark zároveň se vstupem do nového tisíciletí slaví
čtvrt století své existence.
V roce 2002 uplynulo 70
let ode dne založení Chomutovského akvária. Při této příležitosti byla v
pavilonu městského parku odhalena pamětní deska. Pan Willi Schengerr,
jeden ze zakladatelů akvária, pomohl s rekonstrukcí akvária,
nacházejícího se na území Podkrušnohorského zooparku. Na podzim téhož
roku bylo otevřeno nové terárium.
Zdroj: oficiální tiskové materiály Zooparku Chomutov (2005)
|
|
|
|
|