|
Nedaleko Kamencového jezera u městského
nádraží ČD leží rozsáhlý 112ti hektarový Zoopark. Původně nesl název
Lesopark, poté, jak bylo moderní za socialistické éry, byl přejmenován
na Podkrušnohorský park kultury a oddechu (PPKO) a nyní Podkrušnohorský
Zoopark (zkráceně PZOO). Historicky mu předcházelo Akvárium z třicátých
let, které stálo v parku v centru města a pyšnilo se v pozdějších dobách
kromě téměř 100 druhů akvarijních a terarijních zvířat i venkovními
výběhy a klecemi, kde byli vodní ptáci, ale třeba i opice.
Akvárium se vzhledem ke
své poloze již nebylo schopno dále rozvíjet a především rozšiřovat a tak
bylo v roce 1972 zrušeno. Krátce na to přišel Walter Markel s návrhem
zřízení nového Lesoparku navazujícího na Kamencové jezero, který by
choval evropskou zvířenu a jehož součástí by byl i skanzen zasvěcený
podkrušnohorskému životu.
Když byl Lesopark v
květnu 1975 otevřen, bylo zde několik snadněji chovatelných zvířat -
daňci, jeleni, mufloni, zubři, rysi, vodní ptáci... Později přibyly
vlci, bobři, divoké kočky, jeřábi a další. Do historie českého
chovatelství se Zoopark zapsal prvním republikovým odchovem pelikánů a
kormoránů.
Ještě coby PPKO šlo o u
nás ojedinělou zoologickou zahradu... Ač naprosto regulérní a plošně
největší zoo v ČR, neměla status zoologické zahrady, komunisté se
zkrátka tvářili, že jde jen o zookoutek (proto také nefiguruje v žádném
socialistickém seznamu zoologických zahrad). Jako do zookoutku, či
lesoparku se tehdy neplatilo žádné vstupné, neexistoval vchod, jen na
několika místech přerušené oplocení... tudíž i otvírací hodiny byly non-stop...
Přesto již v 80. letech zde byla bohatá kolekce evropské fauny. Lesopark
byl velmi příjemným a profesionálním chovatelským zařízením, neprávem
separovaným od ostatních zoo.
Na počátku 90. let
postihla zoopark nepříznivá finanční situace, přesto se stále držel
původní koncepce, ačkoli v malinko zredukovaném a lehce pozměněném
stavu. Fauna Evropy byla rozšířena na celý Palearkt (Evropa a studená
část Asie a severní Afriky), čímž postupně přibylo i mnoho zajímavých
exotických druhů zvířat především z Asie (např. irbisi, sajgy, rosomáci
apod.). Již předtím se ale do zooparku dostalo i množství atraktivních
druhů starého kontinentu - tuleni, pižmoni, plameňáci, medvědi... Druhou
zvířecí specializací Zooparku jsou vzácná plemena domácích zvířat
(především plemen ovcí a koní zde najdeme spousty). Koncepce skanzenu
byla naopak rozšířena o repliku Ahníkovského zámečku, který musel
ustoupit ve stejnojmenné obci těžbě uhlí.
Na přelomu milénia začal
zoopark výrazně vzkvétat. Byl postaven statek, zrekonstruována konírna a
posléze zpřístupněn Skanzen Stará Ves, otevřeno Eurosafari po vzoru
slavné Askanie Nova, postaveno terárium, vchodový areál s pavilonem
nočních zvířat a stylovou restaurací Tajga. Vyrostla řada nových expozic
a zrekonstruovány byly ty staré. Zoopark dostal novou tvář. Původní
expozice Lesoparku byly více méně železné opatřené zeleným nátěrem,
dnešní zoopark je de facto dřevěný se sjednoceným designem starých
technologií (střechy z dřevěných šindelů nebo došků)... navazujícím na
myšlenku skanzenu...
Dalším zajímavostí
zooparku je hřbitov zvířat - louka s kamennými pomníčky vyhynulých
zvířat, jako je vakovlk, dodo, tuleň karibský atd. Donedávna se zoopark
pyšnil i takovou českou specialitou - výběhem ropáků. Ten však musel být
zrušen, kvůli jakýmsi nedorozuměním ohledně autorských práv... Jaká
škoda pro návštěvníky.
V posledních letech se
zoopark očividně stal de facto tak trochu politickým nástrojem v rukách
Chomutovské radnice. Pomineme-li naprosto nesmyslné rošády na postu
ředitele zooparku, svědčí o tomto faktu i absolutně zcestná výše
vstupného... Největší zoo v republice má zhruba poloviční vstupné než je
obvyklé v ostatních státních zoologických zahradách. Vstup do
Chomutovského zooparku je levnější než do 90% soukromých minizoo!!! Za
tímto nesmyslným krokem nelze vidět nic jiného než snad populistickou
snahu zavděčit se voličům... ovšem na úkor vlastního zooparku!!!
Evidentně uměle snížené příjmy (v podobě řekněme polovičního vstupného)
jsou patrné - zoopark se v posledních letech tak nějak přestal
vyvíjet... Posledním trochu výraznějším počinem v zoo je nová (a
výborná) průchozí voliéra na břehu rybníka, jinak nic. Naopak některé
záležitosti již hlasitě volají po údržbě (např. doškové střechy). Určitě
by neškodilo méně politikaření a více snahy pokračovat v započatém
směru. To už ovšem není ani tak o samotném zooparku jako o Chomutovské
radnici, coby zřizovateli.
Autor: Roman HYNEK (2011)
|
|