|
|
|
|
Stručně o tierparku |
|
|
Menší zhruba osmihektarový Tierpark (údaje se různí dokonce i na oficiálních
zdrojích od 7 do 8,2 ha) otevřel své brány veřejnosti v roce 1963. Původně
byl zřizován zřejmě přímo městem, poté jej po dlouhou dobu až do roku 1996
provozoval místní deník MOZ (Märkische Oderzeitung) a vzdělávací institut
Angermünder Bildungswerk eV. Od 1996 jej provozuje Sdružení přátel a patronů
Tierparku (Verein der Freunde und Förderer des Tierparks e.V. - de facto
obecně prospěšná společnost). V devadesátých letech Tierpark prodělal
několik změn a výraznějších rekonstrukcí, přesto je stále, co zlepšovat.
Jsou zde jednak expozice
vycházející z trendů moderního chovu zvířat v zoo a jednak expozice založené
na tradicích a venkovském vzhledu - ustájení v roubených budovách (především
u domácích zvířat). Velice efektní je ostrůvek lemurů kata, kde jich je
okolo dvaceti včetně početných mláďat. Nádherný je dvoreček domácích zvířat
s roubenou stájí. Mezi další zajímavé patří expozice nosálů a mývalů, volný
výběh velbloudů atd. Nové jsou též expozice psounů, skunků nebo vikuní.
Populární je též průchozí výběh daňků. Návštěvník zde může obdivovat jak
domácí zvířata, tak místní a exotické druhy - jeleni, daňci, mufloni, rysi,
sovy, dravci, emu, nandu, nosáli, dikobrazi, kosmani, lemuři kata atd. Zoo
se chlubí tím, že má v expozici všech šest druhů velbloudovitých - jednohrbé
i dvouhrbé velbloudy, lamy, alpaky, guanaka a vikuně. Známou a často
zmiňovanou atrakcí jsou i obří sluneční hodiny.
Finanční možnosti
tierparku zřejmě nejsou takové jako u těch přímo financovaných městem. Je
patrných hned několik úsporných opatření. Tierpark je například bez klasické
pokladny - návštěvník při vstupu musí vhodit minci do strojku na klice
branky. To samozřejmě není problém, ale pokladna je obvykle tím místem, kde
lze i v malých obvykle vždy spolehlivě narazit na personál a obrátit se na
něj s dotazem. Často je to je to v malých zoo také jediné místo, kde je
možné koupit např. nějaký suvenýr. Tady ne. Bohužel, protože potkat personál
uvnitř tierparku asi není snadné (já jsem odpoledne v celém areálu nepotkal
nikoho a ani žádný náznak činnosti). On je vůbec Angermündský tierpark tak
trochu spravován jak v éře NDR. Pro město je více parkem než zoologickou
zahradou. Místo odborného personálu a nějaké adekvátní organizační
infrastruktury vše obstarávají zanícení amatéři seskupení do Sdružení přátel
a patronů. Aspoň to na mě tak působí. Na internetu je mnoho příspěvků, kde
znalí lidé kritizují informace, které Tierpark poskytuje lidem v podobě
jmenovek zvířat a jiných informačních cedulí. Údajně jsou na nich četné
zoologické nesmysly, které odpovídají laickému vedení tierparku (např.
dikobraz je prezentován jako největší hlodavec světa, mýval jako zvíře
myjící si potravu proto,aby byla čistá, alpaky jako přechod mezi lamou a
vikuňou...). Přes to všechno, i když není tierpark nikterak supermoderní a
jeho vývoj jde spíše váhavými korky, je (aspoň zatím) poměrně příjemný,
klidný a má i několik hezkých nebo zajímavých expozicí.
Autor: Roman Hynek (2008)
|
|
|
|
|