!!! Speciální stránka pro zadání nové zoo, doplnění či opravu stávajících údajů  !!!  •  !!! Special page for entering a new zoo, addition or correction current info !!!
 
Elistvere Loomapark
 
     
  Stručně o zoo  
            Elistvere loomapark, čili Zoo nebo Zoopark Elistvere byl založen v roce 1997 za účelem popularizace regionu Vooremaa ve východní části země a zvýšení jeho turistické atraktivity. Zároveň se tím řešila otázka obnovy kdysi nádherného zámeckého parku, kde zoo vznikla. Zámecký park ležel dlouho ladem a podle toho vypadal.
           Panství Elistvere je staré několik staletí, prvně bylo zmíněno roku 1355 (jako Ikavere). 1785, když Elistvere patřilo rodu Stackelbergů, byl postaven pozdně barokní zámek a přilehlé budovy (celkem 25 - penzion, stáje, farma, kovárna, vodní mlýn, taverna atd.). Po vyhlášení nezávislosti Estonska (1918), zůstal zámek trvale neobydlen. 1931 byl zámek zbourán, z celého komplexu přežila jen budova stodoly a torzo penzionu, či domu pro hosty. Po válce bylo ve dvoře vedení kolchozu a pila, později zde byl i klub, knihovna a obchod. Po rozpadu Sovětského Svazu byl zámecký areál ve stavu, který odpovídal socialistickému provozu - křovinatá skládka se zchátralou sušičkou obilí, pilou, skladem pohonných hmot, úkrytem civilní obrany atd. Místo rozhodně nepřipomínalo někdejší zámek. Obě budovy, resp. jedna budova a část druhé, byly zapsány na seznam národních památek. A právě v této době (1996) se objevila myšlenka na založení zoo v zámeckých zahradách - podobně jako je tomu i v mnoha případech v zahraničí (zoo na hradech a zámcích v Anglii, Francii i dalších zemích).
         Ještě týž rok vznikla pracovní skupina složená z místních odborníků a německých poradců. Projekt byl schválen ministrem životního prostředí a také dlouholetým ředitelem Tallinnské zoo - Mati Kaalem. Hned v následujícím roce začalo budování zoo, která byla od samého počátku zamýšlena především pro místní faunu. Stejně tak byl od samého počátku kladen důraz na zachování zbylých památek zámeckého areálu - nejen budovy a jejich zbytky, ale i dvůr, zahradní terasy, rybníky, vodní kanál, zbytky dubových alejí kdysi lemujících široké bulváry, torza kamenných plotů, staleté stromy (západní část parku je kvůli stromům chráněnou přírodní oblastí již od 1930). Dokonce většina návštěvnických cest kopíruje někdejší cesty zámeckého parku.
          Zoo, původně pod názvem Elistvere Looduspark (přírodní park), byla otevřena 27. srpna 1997, kuriózní je, že díky shodě náhod, bez jediného zvířete. Měli tu být jeleni z Tallinnské zoo, ale jen pár dní před transportem bylo stádo napadeno toulavými zdivočelými psy. Při zahajovací ceremonii tak byly jen dvě kožené želvy - hračky či suvenýry, které parku, coby útěchu, věnoval ředitel jedné organizace podporující stavbu. Prvními živými zvířaty byly tedy až 21. září 1997 dvě zubří telata - Villu a Vilja (z Tallinnu). Ještě do konce roku přibyli jeleni a lišky. Veřejnosti byla zoo oficiálně otevřena až 16. dubna 1998 - to již s novým (současným) názvem a původně za symbolickou 1 estonskou korunu.
          Velmi brzy, již 1998, se ukázalo, že park nebude schopen fungovat pouze ze vstupného a nedostatečné budou i příjmy Nadace (SA Vooremaa Looduskeskus)... Ovšem kraj na tom byl ekonomicky velmi bídně, a tak, když byl bankrot Loomaparku již za rohem, vstoupila do hry Estonská lesní společnost (Eesti Metsaselts) s podporou vedení několika okolních obcí, Správy Státních lesů a soukromých donátorů, kterým se podařilo park zachránit. Přibyla dokonce i nová zvířata - medvědice Karoliina, po ní medvídě Rolli (obě z přírody), první dva rysi Ene a Mait (z Tallinnu), losí nalezenec Poku a devítiletá bachyně Maša (která sloužila k výcviku psů) a v následujícím roce byl Loomapark nominován na největší turistickou atrakci jižního Estonska.
          V roce 2000 bylo zřízeno výzkumné centrum malých hlodavců ve dvou místnostech komunitního domu (2003 přibyla jedna noční místnost), v dalších letech přibyla malá kavárna, dětské hřiště a samozřejmě nové expozice i zvířata (např. sobi, srnci, mývalovci, veverky, čápi, tetřev, bažanti...). 2007 byla expozice hlodavců přemístěna do jiné - nové budovy a některé zámecké ruiny se dočkaly opravy a konzervace. 2008 přešel Loomapark od Estonské lesní společnosti, což byla nezisková organizace, pod Správu státních lesů (RMK - Riigimetsa Majandamise Keskus). Nové financování umožnilo další rozvoj zoo i obnovy některých již dosluhujících výběhů. Vznikla soustava voliér pro menší savce, sklady krmiv, přibyli dřevěné vyřezávané sochy, ale i několik nových druhů zvířat jako daňci, fretky, kuny... a především byla v roce 2010 dokončena nová centrální budova s novým vchodem a přírodním, či vzdělávacím centrem.
          Aktuálně je Loomapark ve velmi dobrém stavu a to nejen chovatelsky, ale i expozičně. Za dveřmi nové vstupní budovy je obnovená část někdejší zámecké zahrady v podobě parku, vlevo se rozprostírá zrekonstruovaný výběh zubrů a za ním hospodářská budova se dvěmi místnostmi hlodavců, které jsou však expozičně nejslabší v celé zoo. Vlastně jediné nezajímavé. Místnosti jsou velmi malé, terárií je málo a jsou velmi obyčejná (jako domácí chovy) a především zde není nic zajímavého - jen ti nejběžnější hlodavci z nejběžnějších - morčaty, činčily, osmáci, pískomilové mongolští, křečíci Roborovského, laboratorní myši a potkani... Jak je uvedeno výše, v roce 2007 byla tato expozice přemístěna na současné místo, takže noční místnost z roku 2003 již neexistuje a přestože ještě v roce 2012 došlo k jakési rekonstrukci centra hlodavců (výměna nádrží), je to skutečně velmi slabé, jakoby to kvalitativně do Elistvere ani nepatřilo.
          Za výběhem zubrů, při spodním okraji parku jsou naproti rybníčku velké voliéry lišek, mývalovců a zajíců a vedle výběhy divočáků s bazénem. Divoká prasata však musela v roce 2015 zmizet kvůli africkému moru prasat, tak jsou zde dnes pekinské kachny, čápi a duryňská koza. V druhém spodním rohu parku se nachází torzo zámeckého domu pro hosty a naproti němu nádherná expozice kunovitých šelem - dřevěná stavba s oddělenými prosklenými boxy tchořů, kun lesních i skalních a amerických norků (vzácnější evropští by se sem hodili více). Odsud vede cesta okolo velkého, stromy zarostlého výběhu rysů, který se nachází snad přímo na místě bývalého zámku. Za ním je tzv. informační náměstí - kruhové prostranství s rozcestníkem zdobeným vyřezávanými medvědy a okolo několik infopanelů s mapou, historií zámeckého areálu atd. Rovně pokračuje cesta k jelenovitým - okolo výběhu daňků, sobů až k losům (a pak zpět k rozcestníku), vpravo jsou srnci a prostranství původního vchodu před budovou relativně zachovalého zámeckého statku. Jsou zde i králíkárny, několik vyřezávaných dřevěných figur a po trase dál velký výběh medvědů, okolo něhož se obchází zpátky ke vstupnímu parku - tvoří téměř celou jednu jeho delší stranu. V rohu je již jen voliéra veverek.
          Celkově je zoo, byť jen s místními druhy, velmi zajímavě řešená. V podstatě jakýsi lesopark s nijak masivními expozicemi, které velmi dobře zapadají do okolí. Není náhodou, že jde o jednu z absolutních top turistických atrakcí jižního a východního Estonska.
 

Autor: Roman Hynek (2018)

 
   
WZD - Worldwide Zoo Database
2009 - 2019
Zdroje a autoři: WZD, oficiální stránky ZOO, oficiální tiskové a jiné materiály ZOO (není-li uvedeno jinak); Datum poslední aktualizace: 24. 12. 2019
Sources and authors: WZD, official websites of ZOO, official printed and other matters of ZOO (if it is not stated otherwise); Date of last actualization:24. 12. 2019
Všechny části tohoto webu (včetně obrázků, videí apod.) podléhají copyrightu autorů.   •   All parts of this website (including images, videos, etc.) are subject to copyright of authors.