!!! Speciální stránka pro zadání nové zoo, doplnění či opravu stávajících údajů  !!!  •  !!! Special page for entering a new zoo, addition or correction current info !!!
 
Tallinna Loomaaed
 
     
  Stručně o zoo  
          Talinská zoo vznikla oficiálně 25. srpna 1939, ve skutečnosti je však její vznik poněkud komplikovanější. O její zřízení se debatovalo již delší dobu, ale nikdy k ničemu konkrétnímu nedošlo (např. proto, že městem nabízené místo nebylo vhodné). Nikam nevedoucí debaty však ustaly v roce 1937, kdy tým estonských střelců přivezl z Helsinek z mistrovství světa kromě poháru jako cenu i mladého rysa jménem Illu. Ten vše urychlil - nová zoo se začala stavět v parku Kadriorg. Oficiálně otevřena byla skutečně 25. srpna 1939, nicméně již dva měsíce předtím 23. června 1939 proběhl jakýsi první pokus - Estonská asociace na ochranu zvířat (ELL - Eesti Loomakaitse Liit) otevřela u příležitosti Estonských her ("estonská olympiáda") Výstavu divokých zvířat (Metsloomade näitus), která měla být pevným základem pro budoucí zoo. Ta však byla po necelých dvou měsících zrušena. Nepodařilo se mi přesně rozluštit informace z dobového tisku, ale příčinou neplánovaně rychlého konce "první zoo" byla zřejmě nečekaně vysoká návštěvnost a byznys povaha Hagenbecka. Ten totiž Estonské asociaci na ochranu zvířat některá zvířata daroval, jiná pronajal a když viděl viděl nebývalý zájem (36.000 lidí, tedy čtvrtina tehdejšího Talinu, za necelé 2 měsíce), vzal si darovaná zvířata zpět a vystupňoval své požadavky za ty pronajaté. Podle tisku chtěl nakonec 40 estonských korun za každý den plus 50% čistého zisku. K dohodě samozřejmě nedošlo a tak si Hagenbeck (asi 5. srpna 1939) zvířata zase odvezl - včetně těch původně darovaných. I přes tento nezdar ELL otevřela zhruba za měsíc zoo znovu - v obnovené podobě. Vystavovala asi 130 zvířat ve 36 druzích a na slavnostní otevření dorazilo 3500 lidí. Právě toto znovuotevření je dodnes považováno za oficiální datum založení Talinské zoo.
          Zoo tedy začala sloužit návštěvníkům ve standardním běžném režimu, nicméně i to měla být jen provizorní situace - od samého počátku bylo počítáno s tím, že jde o dočasné zařízení - na pár let - pro získání zkušeností i prostředků. Záhy měla být postavena nová zoo na jiném rozsáhlejším pozemku (počítalo se s asi 89 hektary v oblasti Veskimetsa). Jenže to se jen tak nekonalo - v roce 1940 se Estonsko stalo součástí Sovětského svazu, spolky byly zakázány a zoo tedy přešla pod město. Následovala válka a na stěhování zoo z pochopitelných důvodů nedošlo. Zoo zůstávala v Kadriorgu nejen v prvních poválečných letech, ale i dlouho po té. Nového místa se dočkala až v roce 1983!
          Jenže nový a skutečně velký areál zpočátku také nebyl úplnou výhrou. Byl to někdejší vojenský areál a zvířata byla držena v upravených skladech a podobných budovách - v celém SSSR platil po Moskevské olympiádě (1980) desetiletý zákaz stavění nových sportovních a kulturních zařízení (budov). Mohli být jen upraveny ty stávající. Takto vznikl v roce 1989 sice pavilon tlustokožců, ale větší budovatelský rozmach v zoo nastal až v době opět samostatného Estonska (po roce 1990). 1999 byl postaven tropický pavilon, 2002 ptačí rybníky a expozice zvířat střední Asie, 2004 alpinárium a expozice hyen, 2005 druhý tropický pavilon a výběh slonic, 2006 expozice levhartů a lvů, 2008 expozice makaků a voliéry jeřábů, 2011 komplex pro malé kočky, 2013 výběh nosorožců, 2014 (u příležitosti 75. výročí) nová obrovská budova vchodu se vzdělávacím centrem a dětskou zoo a koncem roku 2017 gigantický pavilon ledních medvědů nazvaný Polaarium.
          Aktuálně sice v Talinské zoo ještě několik socialistických poloprovizorií z bývalých sovětských vojenských objektů stále zbývá (hlavně v centrální části), ale pomaličku a postupně jsou nahrazovány novými moderními expozicemi. Některé, již nevyhovující, klece jsou prázdné, nicméně většina zahrady je v dobrém stavu.
          Celou zoo prochází čtyři podélné, téměř rovnoběžné, hlavní cesty a mezi nimi několik spojovacích (nejvíce v nejstarší části) a jen dvě větší odbočky. První z hlavních cest vede přímo od starého vchodu a tvoří v první části široký bulvár. Zde je také první odbočka k sovám, dravcům a rysům. Mnoho lidí jí míjí, ale dělají chybu. Jednak jsou expozice sov relativně nové a hezké a jednak má Talinská zoo výbornou kolekci právě sov a dravých ptáků (kdysi snad největší na světě). Po hlavním bulváru je první expozicí právě zmíněné gigantické Polaarium - stavba postavená za 3 miliony Eur - dva obří výběhy ledních medvědů, vnitřní pavilon, krytý prostor mezi výběhy a různé vyhlídky. Pavilon je tak rozsáhlý, že kolem něj vznikla i poměrně dlouhá okružní cesta, kterou z druhé strany lemuje výběh jelenů milu. Dále následuje stará (nejhorší) část zoo - na spojkách mezi prvními dvěmi cestami jsou malé výběhy turovitých (gauři, takini, divoké kozy a ovce...), prasat bradavičnatých a štětkounů a klece či voliéry opic, manulů apod. Na dalších pak již novější expozice lvů, koček rybářských, makaků japonských, plameňáků, šimpanzů, tuleňů, surikat a také dva tropické pavilony (jeden hlavně s krokodýly, druhý s akvárii, terárii, drápkatými opičkami a jinými drobnými zvířaty). Následuje cesta po dřevěné lávce lemující jihoamerické výběhy (lamy, vlci hřivnatí...), na jejím konci je nová expozice mandžuských levhartů a poslední spojka, která však zeje prázdnotou, jelikož zde jsou již nevyhovující prázdné klece šelem.
          Na konci zoo (mezi druhou a třetí cestou) je velký výběh pižmoňů a obrovský sloninec s výběhy slonů, nosorožců a hrošíků a několika terárii uvnitř budovy. Za ním stojí vyhlídková věž s restaurací a druhá odbočka (mezi 3. a 4. cestou) k rozsáhlému komplexu výběhů divokých koz a ovcí, který je zoologicky rozhodně nejzajímavější částí Talinské zahrady. V mnoha výbězích je k vidění neskutečné množství druhů a poddruhů, často velmi vzácných zvířat, vždyť Talinská zoo má největší kolekci divokých koz a ovcí na světě! Samozřejmě, pro běžného návštěvníka jsou to "jen kozy", takže nic extra zajímavého, ale oni jsou ty výběhy docela zajímavé i expozičně. Většina z nich má uprostřed vysoký umělý kopec, takže jsou zvířata vidět v různých úrovních a především mají všechny kozy, kozorožci ovce atd. stáje v podobě dřevěných srubů se zelenou střechou. Některé z nich mají dokonce zastřešený prosklený návštěvnický prostor. Krom toho se na konci "kozí stezky" nachází nový výběh irbisů.
          Z této odbočky lze jít třetí nebo čtvrtou cestou. Ta čtvrtá je však z poloviny prázdná a tak stačí zajít jen na oba její kraje. V této části na ní stojí obří nová budova vchodu, kterou by byla škoda minout. Je zde několik zvířat (např. tamaríni), obchod se suvenýry apod., ale tím nejlepším je výchovně vzdělávací část s navazující dětskou zoo. Ve vitrínách širokých chodeb jsou vystaveny lebky zvířat a jiné přírodniny, nechybí různé laboratoře, učebny a další prostory pro osvětu a praktickou výuku dětí. Vše na výborné úrovni s veškerým vybavením, ale také s terárii apod. Děti mají v budově dokonce i část dětské zoo - dva vnitřní výběhy a voliéru s domácími zvířaty. Její hlavní část je však samozřejmě venku a přiléhá ke kratší straně budovy. Je nová a rozlehlá, ale hlavně skutečně i expozičně hezká - jedna z nejhezčích dětských zoo, které jsem po zoologických zahradách viděl.
          Odsud lze pěšinou mezi několika velkými rybníky vodních ptáků dojít opět na třetí cestu, kde jsou v řadě výběhy hyen, koní Převalského, jaků, klokanů, bucharských jelenů a také voliéry jeřábů. Na samém konci je velmi hezká bažantnice a za ní se cesta již stáčí zpět k té čtvrté. Z kraje jsou výběhy velbloudů, kulanů, pak bizoni a zubři a naproti komplex voliér malých šelem, za nimi již jen pikniková místa.
          Stará centrální část zoo není v dobrém stavu, nicméně ta tvoří jen zlomek z bez mála 90 hektarů zahrady. Celkově je Talinská zoo velmi zajímavá, spolu s lotyšskou Rigou a Mořským muzeem v litevské Klaipedě patří do trojice toho nejlepšího v celém Pobaltí.


Autor: Roman Hynek (2018)

 
   
WZD - Worldwide Zoo Database
2009 - 2019
Zdroje a autoři: WZD, oficiální stránky ZOO, oficiální tiskové a jiné materiály ZOO (není-li uvedeno jinak); Datum poslední aktualizace: 24. 12. 2019
Sources and authors: WZD, official websites of ZOO, official printed and other matters of ZOO (if it is not stated otherwise); Date of last actualization:24. 12. 2019
Všechny části tohoto webu (včetně obrázků, videí apod.) podléhají copyrightu autorů.   •   All parts of this website (including images, videos, etc.) are subject to copyright of authors.