!!! Speciální stránka pro zadání nové zoo, doplnění či opravu stávajících údajů  !!!  •  !!! Special page for entering a new zoo, addition or correction current info !!!
 
Lietuvos zoologijos sodas
 
     
  Stručně o zoo  
             Litevská národní zoo, známější spíše pod starším názvem Zoo Kaunas byla založena známým litevským přírodovědcem Tadasem Ivanauskasem v roce 1935, ačkoli slavnostní otevření proběhlo až 1. července 1938 v 17.00 hodin. V té době zde bylo jen asi 40 zvířat, ale velmi brzy se počet zvýšil více než třikrát na asi 150 ks, přičemž většina zvířat přišla darem z Varšavské zoo. Válečné a poválečné období zoo sice přežila, ale vývoj se zcela zastavil a to až do konce 50. let. Poté se začaly ve větší míře stavět nové expozice a počet zvířat se navýšil až na zhruba 3000 kusů ve 400 druzích. V roce 1962 se zde narodil první irbis v bývalém Sovětském svazu a 1973 druhá charza na světě.
          Po rozpadu socialistického bloku, byla většina zahraničních post-socialistiských zoo výrazně proměněna a modernizována, ale Kaunaská zoo se žádné velké rekonstrukce nedočkala, což platí vlastně dodnes. V někdejším sovětském Pobaltí jsou 3 velké státní zoo, Riga i Talin jsou v dobrém stavu, ovšem Kaunas stále neodpovídá 21. století. Stav současné Kaunaské zoo je podobný řekněme většině našich zoo v 90. letech. Expozice jsou sice většinou opravené, či nějak upravené, nicméně špatné, zastaralé, nemoderní, vzdálené od současných trendů. Kaunaská zoo nejen, že je výrazně horší než velké zoo v sousedních zemích, ale již ji začínají předhánět i místní soukromé (ačkoli jejich odbornost je velmi žalostná) menší zoo. V souvislosti se stavem zoo v posledních letech ubývá i některých velkých atraktivních zvířat, jako např. nosorožci, hnědí i lední medvědi...
          Areál zoo na okraji kaunaské čtvrti Marvelė je terénem přirozeně rozdělen na dvě části - horní (kde je vchod) a dolní v údolí říčky Girstupis. Ve spodní části, která je přístupná příkrou betonovou cestou nebo dlouhým schodištěm, najdeme pavilon afrických kopytníků, jezírka vodních ptáků, malý pavilon papoušků a velké voliéry dravců a brodivých. V kopci mezi oběmi částmi jsou výběhy horských kopytníků, všechna ostatní zvířata jsou v části horní - výběhy kopytníků, tygrů, lvů, klece irbisů, malých šelem, bazén tuleňů, pavilon malp a anubi, malé exotárium rozdělené na tři samostatné prostory - akvárium, terárium a ptačinec s nokturnáriem.
         Aktuálně je v zoo okolo 2000 zvířat v 200 - 250 druzích. Nechybí sice několik návštěvnicky atraktivních - velké kočky, hyeny, tuleni, opice, žirafy, zebry, hrošíci, nicméně zoologicky zde nic mimořádného nenajdeme. Snad jediná expozice, která je zajímavá a odpovídá současnosti, je komplex velkých voliér dravců. Trochu lepší jsou ještě výběhy drápkatých opic a jezírka vrubozobých. Vše ostatní je v lepším případě obyčejné. Častěji však špatné... Lvi ve starém nehezkém zamřížovaném výběhu, irbisi v klecích, tuleň v malém bazénu téměř bez výběhu, afričtí kopytníci (zebry, žirafy, pakoni...) v maličkých písčitých výbězích přiražených k nevzhlednému obrovskému domu. Největší výběh v tomto pavilonu mají paradoxně hrošíci. Velbloudi, zubři, pekari apod. jsou ve starých výbězích, v jejichž protilehlé straně stojí dlouhý dům s děravou střechou (velká část je bez krytiny - jen prkna). Vůbec nejodpornější jsou asi klece rysů, které, soudě podle vzhledu, nebudou o moc mladší než samotná zoo. Tygři mají sice výběh nový, ale ani ten však není úplně velký a vlastně ani úplně moderní. Exotárium (akvárium, terárium, ptačinec) je velmi slabé. Výběhy horských koz ve svahu jsou expozičně přímo katastrofální - poměrně vysoko nad návštěvnickou cestu, ale hlavně v dolní části ukončené hlínou a organickým nepořádkem, který ze svahu sjíždí k cestě. Mnoho mříží, plotů apod. je rezatých - nenatřených, většinou viditelně velmi starého data výroby, Ledacos je opraveno "na koleni" - "zalátáno" čímkoli.
         Většina expozic v zoo skutečně není příliš zajímavá, nicméně vedle voliér dravců stojí za zmínku ještě dvě... První je rekonstruovaný opičinec, který z poloviny obývají paviáni anubi a z poloviny malpy. Není to sice nejúžasnější expozice primátů, ale je zajímavá historická stavba a v celkem dobrém stavu. A co bych vyzdvihl především, je někdejší medvědinec - kruhová stavba, kde uprostřed byly vnitřní ubikace a obslužná chodba a na obou krajích půlkruhový výběh, hrazený hlubokým betonovým příkopem. Dříve obvyklý způsob prezentace medvědů, kdy návštěvník opticky příkop nevnímá a vidí tak medvěda stojícího ve stejné výškové úrovni a vlastně celkem blízko. Velikost výběhů samozřejmě neodpovídá moderním standardům, takže ačkoli zde byli medvědi donedávna (ještě v r. 2010), museli nakonec zmizet. Na tom by nebylo nic až tak zajímavého, jenže stařičký medvědinec byl opraven, ve výbězích se objevily lišky a korzaci a z vnitřních prostor vzniklo jakési průchozí "mini muzeum". Někdejší obslužnou chodbou nyní mohou návštěvníci procházet - zůstali zde kovové dveře vnitřních brlohů i veškerá obslužná zařízení (ovládání šubrů apod.), na stěnách visí malé obrazy s historickými fotografiemi. Zajímavé využití medvědince - většina obyčejných lidí, si může udělat obrázek o tom, jak to fungovalo... Vždyť pro návštěvníka jsou obdobné prostory obvykle tabu.
 

Autor: Roman Hynek (2018)

 
   
WZD - Worldwide Zoo Database
2009 - 2019
Zdroje a autoři: WZD, oficiální stránky ZOO, oficiální tiskové a jiné materiály ZOO (není-li uvedeno jinak); Datum poslední aktualizace: 24. 12. 2019
Sources and authors: WZD, official websites of ZOO, official printed and other matters of ZOO (if it is not stated otherwise); Date of last actualization:24. 12. 2019
Všechny části tohoto webu (včetně obrázků, videí apod.) podléhají copyrightu autorů.   •   All parts of this website (including images, videos, etc.) are subject to copyright of authors.