|
První a tedy nejstarší soukromá zoo Srbska, která byla založena již v
září 1988. Nachází se na velmi strategickém místě - při hlavní
mezinárodní silnici na jižním okraji města Kolut, jen asi 6 km od
maďarské a 10 km od chorvatské hranice.
Na rozdíl od všech
ostatních srbských soukromých zoo a mini zoo je tato jediná oficiální,
tedy jediná zcela legální (s patřičnými licencemi, povoleními a
dokumenty). Jediná je také naprosto profesionální a zároveň jediná,
která velikostí, chovnými podmínkami, druhovou skladbou a vlastně vším
překračuje rámec zookoutku. Pravdou je, že trochu pokulhává návštěvnický
servis - zoo je orientovaná hlavně na chov a množení zvířat, návštěvnost
není důležitá, neeviduje se a dokonce ani nepočítá...
Hned za vchodem, vpravo
od správní budovy je voliéra exotických pěvců (leskoptve, drozdíci,
žluvy atd.) Za ní je řada velkých voliér s velkými druhy papoušků (5
druhů kakaduů, 3 druhy arů, amazoňani), která se táhne až před dům.
Následuje obrovské prostranství s rozlehlým jezírkem a loukou, kde jsou
volně plameňáci (malí a chilští), mnoho druhů vrubozobých ptáků (např. 4
druhy labutí) a také několik druhů brodivých (čápi bílí i černí, kolpíci,
volavky...). Za jezírkem je travnatá plocha přeťata potokem a na druhém
břehu následují voliéry ibisů rudých, zoborožců kaferských, výrů a
krkavců bělokrkých. Celý tento prostor je od dalšího oddělen plotem. Za
jeho bránou jsou obrovské výběhy jelenovitých, muflonů, pštrosů, lam,
koz, ovcí a také medvědů. Mezi výběhy stále zbývají obrovské "divoké"
zelené plochy hned s několika různě velkými jezírky. Odsud je třeba se
vrátit stejnou cestou zpět až hlavní budově.
Od vchodu na druhou, tedy
levou, stranu je velká zarostlá voliéra zoborožců šedolících, malý dům s
voliérami holubů sahelských a zelenokřídlých, leskoptví a bažantů
ohnivých. Z venku k domu přiléhají voliéry s turaky Schalowými, guany
modrohrdlými, hoky proměnlivými a perličkami chocholatými. O kousek dále
je ubikace pávů zelených a za ní řada dalších voliér. Zde je možné vidět
několik druhů bažantů, perličky supí, seriemy, mandelíky, jeřába
popelavého a opodál také orla mořského. Tím expozice končí, nikoli však
výčet zvířat - jednak je mnoho ptáků ještě v domě (neveřejných) a
především celou zoo si dle libosti volně, mezi návštěvníky, kráčí jeřábi
královští, kolouch, několik hadilovů, okrasná drůbež atd.
Zajímavých zvířat, tedy
hlavně ptáků, je tu bezpočet, krom zmíněných třeba ještě vousáci, vrány
černobílé, 3 druhy leskoptví, z vodních ptáků třeba labuť malá Bewickova,
husice andské, australské, či rudohlavé, husy kuří a desítky dalších.
Celkem je zde chováno okolo 100 druhů zvířat, z toho asi 90% ptáků a
nejsou to sólo chovy - většina ptáků se zde množí. Některých je tady
hned několik hnízdních párů, např. guanů jsou asi 3 páry, hadilovů
taktéž a podobný počet, ne-li více je i jeřábů. Kakadu palmoví jsou tady
nejméně snad v šesti párech. Hejna vodních ptáků, brodivých a plameňáků
snad ani není třeba zmiňovat... V minulosti zde bylo i mnoho dalších
druhů. Z těch zajímavých třeba kříženec ledního medvěda s kodiakem (jeho
bratr prý dosud žije v Zoo Palić, ačkoli je vydáván za medvěda ledního),
snad vlci, kočkodan mona, paovce, tukan rudozobý Cuvierův, turako
Livingstonův, drop kori, pelikán africký atd.
Miki zoo není v zahraničí
ani zdaleka tak známá jako doma v Srbsku a o to větším a rozhodně
příjemným překvapením pro cizince je. Chovatelsky skutečně na vysoké
úrovni.
Autor: Roman Hynek (2017)
|
|