| |
|
|
| |
Stručně o zoo |
|
| |
Ivanovská zoo vznikla na základech kroužku mladých přírodovědců.
Ten existoval již od 80. let při Paláci pionýrů a školáků. Ve
dvou místnostech bylo tolik zvířat (od hlodavců, přes plazi až
po opici a papoušky), že se sem již nevešla. Proto byl speciálně
pro tuto kolekci pronajat pozemek v Dělnickém městečku a tím
začala historie samotné zoo. Oficiálně však vznikla až 1. dubna
1994 výnosem o jejím vzniku. Otevřena byla ještě o dva roky
později - 14. září 1996.
Zoo se od samého počátku
potýkala s nedostatkem finančních prostředků a to je dodnes
vidět téměř na všem. Je zde sice poměrně dost zvířat (okolo 180
druhů), ale zoo jako taková je žalostná. Výběhy kopytníků jsou
velmi prosté a nevzhledné asfaltové dvorečky hrazené kovovou
mříží nebo pletivem. Místo stájí jsou modré prkenné boudičky,
tvarem i velikostí podobné kadibudkám. Velké kočky jsou v malých zastaralých
klecích, za mříží potaženou pletivem. Ještě hůř jsou na tom
medvědi. Ti bydlí v jakési staré budově, jež je v dezolátním
stavu. Maličké temné zděné kobky, v předu s masivní mříží...
Medvěd má prostor jen na několik málo kroků. Místo bazénu mají
medvědi klasické lidské vany... Některé z medvědích cel obývá
místo huňáčů drůbež v obrovském množství - ta je na kšeft.
Naproti medvědinci začíná
řada klecí menších psovitých a medvídkovitých šelem, které vede
až k výběhům kopytníků. Naprosto obyčejné železné klece,
prostorem dostatečné tak pro mývali, nikoli však pro vlky... Od
medvědů na druhou stranu je několik téměř stejných voliér dravců
a za rohem, za budovou, malé voliéry (spíš trošku větší klece)
ostatních ptáků. Krom toho, že je jejich velikost nedostatečná,
jsou navíc většinou zvířaty doslova nacpány. V jedné klícce jsou
např. jeřábi panenští, slepice a holubi. Prostor je tak malý -
půdorysně i na výšku, že holubi chtě nechtě, plní svým trusem
misky se žrádlem jeřábů i misky s vodou. Tomuto odpovídá i stav
voliér... špinavé, těžko ukliditelné nebo obecně obslužitelné.
Jedinou trochu lepší expozici
mají opice - malý, celkem hezký (a nový) domeček srubového typu
a relativně prostorná železná klec. Ostatní je skutečně bída.
Zvířata (zvlášť) ptáci jsou často pohromadě a to naprosto
šíleným způsobem. Jednak jsou divoké druhy často prokládány
domácí havětí - jak již bylo řečeno v případě jeřábů, holubů a
slepic (ale platí to i u mnoha dalších). A jednak jsou spolu
druhy nesmyslné - nejen, že jde o zvířata, které spolu nemají
nic společného zoogeograficky, ale často ani chovatelsky... Jsou
spolu i zvířata s velmi odlišnými chovatelskými nároky. Proto
jsou např. emu ve voliéře... (s dravci a snad i pávy).
Hlavní cesta vedoucí
okolo medvědince a klecí menších šelem a dále okolo výběhů
kopytníků je asfaltová, ostatní jsou nejen nezpevněné, ale ani
nejsou nijak upravené - jen zkrátka vyšlapané návštěvníky. Pro
návštěvníky není v podstatě ani žádný servis. Zoufalé. Není
divu, že je roční návštěvnost jen okolo 50 tisíc lidí... Na
půlmilionové oblastní (krajské) město je to sakra málo. Holt
návštěvníci nemají příliš mnoho důvodů k návštěvě takové zoo...
Ačkoli není nijak stará, vypadá hodně "historicky".
Autor: Roman HYNEK (2012)
|
|
|
|
|
