| |
Založení Győrské zoo je sice datováno k roku 1967, její
historie se však začala psát již roku 1959, kdy byl zřízen lesopark (Vadaspark)
s místními zvířaty v Biskupském lese (Püspök-erdőben), z nichž největší
popularitě se těšili medvědi. Tento park byl však v roce 1966 zcela
zničen povodněmi a většina zvířat se utopila v rozvodněném Mosoňském
Dunaji. Proto bylo rozhodnuto o výstavbě nové zoo na bezpečném místě.
Otevřen byl již následující rok. Zpočátku jako Vadaspark, později již
zoo (Állatkert), který byl však součástí kulturního a sportovního parku.
Na konci osmdesátých let bylo otevřeno akvárium a terárium, ale v
devadesátých letech zoo začala rapidně klesat v kvalitě. Návštěvníci o
ni téměř zcela ztratili zájem. Poprvé jsem zde byl v roce 1993, kdy šlo
skutečně o velmi špatnou zoo, s nijak zajímavými, spíše velmi
nevzhlednými expozicemi. Kromě zmíněného akvária a terária, zde byly
tygři, lvi, medvědi, šimpanzi, několik dalších zvířat více méně naprosto
běžných v každé zoo (klokani, emu, nilgau, paviáni...) a pochopitelně
spousta domácích zvířat včetně, v Maďarských zoo tehdy tolik běžných,
psů. Ošklivost zoo byla ještě o to větší, že všechny už tak příšerné
klece, voliéry apod. byly vyvedené v trávově zelené barvě, která
(narozdíl od černé) opticky překáží v pohledu na zvířata. Není tedy
divu, že se koncem 90. let uvažovalo o zrušení této zoo.
Nakonec se tak však nestalo a naopak se s příchodem nového vedení
odehrály velké změny. Zoo se nejen odtrhla od té kulturně - sportovní
části, ale také se přetransformovala na "eseróčko". Zvýšila se plocha
zoo (z původních 2,9 ha při založení až na současných 9 ha), zkvalitnily
se expozice, služby, přibylo množství atraktivních druhů zvířat a
návštěvnost se postupně ztrojnásobila. Zoo se stala jednou z turisticky
nejnavštěvovanějších institucí v regionu. Musím říci, že když jsem se
sem vrátil letos - po 17ti letech, byl to pro mně obrovský šok. Velmi
milé překvapení. Věděl jsem, že šla zoo hodně nahoru, ale že by ty změny
byly až takové, to jsem vážně nečekal! Všechny expozice byly
zrekonstruovány. Netvrdím sice, že všechny jsou super moderní a úžasné,
ale rozhodně jsou přinejmenším chovatelsky vhodné a návštěvnicky
přitažlivější - po všech stránkách o několik řádů lepší než před těmi
17ti lety. Většinou velmi jednoduché, vesměs bez velkého bourání
přetvořené původní. Z těch nových a moderních expozic jsou rozhodně
zajímavé např. výběhy opic, excelentní je výběh šimpanzů. V estetice
trochu pokulhávají především vnitřní části pavilonů, ale to je v
Maďarsku, nevím z jakého důvodu, téměř ve všech zoo. Zařízení pro
zvířata (i návštěvníky) tedy doznala velkých změn, nicméně Győrská zoo
se naprosto úžasně a až neuvěřitelně změnila především v druhové skladbě
zvířat. Přibylo zde tolik velmi atraktivních zvířat, včetně druhů, které
nebývají zrovna v každé druhé zoo... Zoo, kterou pamatuji jako zařízení
lokálního významu, chová nyní (krom druhů, které zde již byly) psy
pralesní, jihoamerické tapíry, hrošíky, lenochody, žirafy, zoborožce,
hrabáče, kynkažu, vydry malé, spousty opic a poloopic (giboni, kotulové,
paviáni, malpy, kočkodani husarští, lemuři kata a rudočelí, kosmani
atd.), egyptské kaloně, ušaté medvědy, bradavičnatá prasata, plameňáky
chilské a malé atd. A aby to nebylo málo, zvířata zde nejsou držena, ale
opravdu chována... Tolik mláďat a to i u mnoha obtížněji chovatelných
druhů zvířat jako jsou třeba tapíři, lenochodi, šimpanzi...
Autor: Roman Hynek (2010)
|
|
