 StarověkÝ
Řím 
Ancient Rome
Ve Starověkém Římě existovalo mnoho vivárií (zařízení pro
chov a předvádění jakýchkoli zvířat), ale k dispozici jsou informace jen
o malém množství z nich. Kromě (v té době) běžných zvěřinců byl
Starověký Řím později proslavený také císařskými zvěřinci, které byly
poblíž arény a sloužily většinou gladiátorským zápasům apod. S nimi
nezřídka souvisely i "civilní" zvěřince (jako zásobárna zvířat pro
arény, zvěřince "na půl cesty" pro transporty, mezi původním chovným
zařízením a arénou nebo jiným přemísťováním atd.).
Každý římský císař měl nějaký zvěřinec - ve smyslu kolekce zvířat -
každý svou. Obrovské množství zvířat sloužilo většinou pro triumfální procesí, oficiální slavnosti a / nebo pro boje v arénách -
gladiátorské zápasy, které byly součástí císařských her. Za normálních časů (mimo oficiální slavnosti a
procesí) byly přístupné veřejnosti. V těchto zvěřincích bylo
neuvěřitelné množství zvířat, většinou určených na smrt... V arénách (i
ulicích) Starověkého Říma byly zabity stovky tisíc zvířat. Arénové
zvěřince byly stejně jako samotné arény dokonale organizované - měly své
tréninkové školy a školitele, externí výcviková zařízení pro zvířata a
samozřejmě kompletní odborný personál - od ošetřovatelů zvířat, přes
veterináře až třeba po soudce, který hlídal regule.
Kromě klasických zápasů bestiáriů (gladiátoři zápasící se zvířaty) se
časem vyvinuly i jiné formy této zvrhlé zábavy... např. vypuštění
pštrosů s uřízlou hlavou do arény nebo štvanice typu "udělej si sám" -
do arény byla vpuštěna méně nebezpečná zvířata (mufloni, jeleni,
divočáci, antilopy, osli, pštrosi...) a poté diváci s noži a oštěpy.
Každý si mohl ulovit vlastní zvíře. V pozdější době bylo dokonce
Colsseum pronajímáno pro soukromé gladiátorské zápasy.
Arénové zvěřince ve Starověkém Římu existovaly do období Ostrogótského
království, kdy je zrušil král Theodorich Veliký. Poslední zápas se
konal v Římě roce 523. V byzantské říši byly zápasy sice oficiálně
zrušeny v roce 537, ale neoficiálně probíhaly až do 7. století (asi do
680).
Kromě římských císařských zvěřinců, byly arénové zvěřince údajně v
dalších asi 70 městech říše (konkrétní informace však chybí) a také mimo
říši. V samotném Římu se císařské hry konaly do roku 80 v aréně Circus
Maximus a poté v nově postaveném Colosseu (od dob Tita). Fyzické
zvěřince, zvané Vivarium (tedy zařízení ve smyslu zoo) byly na více
místech v Římě a okolí - zvířat bylo tolik, že je každý panovník musel
držet v mnoha zvěřincích najednou. Bohužel známých je jen pět (z toho
jeden pravděpodobně jen pro nemocná či poraněná zvířata) - v Římě u
Brány Prenestina a na vrchu Celio, v Laurentumu, Ardeji a Tiburu.
Arénové zvěřince
neměly žádný trvalý charakter - každý nový císař měl svou vlastní novou
kolekci zvířat, přesto všechno je i toto důležitá kapitola v historii vzniku
zoologických zahrad. Seznamy známých zvířat jednotlivých panovníků jsou
uvedeny zvlášť - na konci seznamu (jelikož není známo v kterém zvěřinci
která zvířata byla).
In Ancient Roma there were many vivariums (facilities
for keeping and showing any animals), but information is
available only about few of them. In addition to the (in that time) ordinary menageries,
Ancient Rome was later made famous also by the imperial menageries,
which was near the arena, and served mostly to gladiator fights etc.
With them often also "civil" menageries was related (as reservoirs or
storages of animals for the arena, menageries on "halfway" for
transports, between the original breeding facilities and arenas or other
transfers etc.).
Each Roman emperor had some menagerie - in sense of animal collection -
each his own., Huge numbers of animals served mostly
a triumphal procession, official celebration and / or for a combats in the
arenas - gladiator fights, which were part of Imperial games. In the normal times (off official
celebrations and processions) they were public accessible. Unbelievable
number of animals was in these menageries, mostly intended to die... In
arenas (also in streets) of Ancient Rome there were killed hundreds of
thousands animals. Arena menageries were just as arena itself perfectly
organized - had their training schools and instructors, external
training facilities for the animals and of course the complete
professional staff - from animal keepers over a veterinarians up to the
judge who kept an eye on the regulations.
In addition to classic fights of bestiarii (gladiators fighting with
animals) also other forms of this perverted fun evolved over time... eg.
a let out the ostriches with a cut heads to the arena, or hunting of
type "do it yourself" - less dangerous animals (mouflon, deer, wild
boar, antelope, donkeys, ostriches...) were placed to the arena and then
spectators with knives and spears. Everybody can hunt your own animal.
In later times, the Colsseum was even rented for private gladiatorial
fightings.
Ancient Roman arena menageries existed up to the period of Ostrogothic
kingdom when king Theoderic the Great abolished all. The last match in
Rome was held in 523. Fightings in the Byzantine empire were officially
abolished in the year 537, but unofficially ran until the 7th century
(may be to 680).
In addition to the Rome imperial menageries, arena menageries were
reportedly in about 70 other cities of the Empire (however specific details are
missing) and also out of the Empire. In Rome itself, the
imperial games were held in arena of Circus Maximus until 80 and then in the
newly built Colosseum (since the time of Titus). Physical menageries,
called Vivarium (so facilities in sense of the zoo) were on multiple
places in Rome and its surroundings - it was so many animals that each
ruler had kept them in many menageries at once. Unfortunately, only five
are known (of which one was probably only for sick or injured animals) -
in Rome at the Praenestine Gate and on the Caellian Hill, in Laurentumu,
Ardea and Tibur.
The arean menageries had no permanent character - each new
emperor had his own new animal collection, through that all also it is an important
chapter in the history of zoological gardens. Lists of known animals of
particular rulers are written separately - at the end of the list
(because it is not known what animals were in which menagerie).
1.
Zvěřince
Menageries
Strabův ptačinec
(Ornithon Strabonis) |
Strabo's Aviary
(Ornithon Strabonis) |
| Brundisium (dnešní Brindisi) |
Brundisium (today's Brindisi) |
| druhá polovina 3. stol. př. n.l. |
second half 3rd century BC |
První zařízení pro chov více druhů ptáků, tzv. ornithon "vymyslel" a postavil
římský rytíř Marcus Laenius Strabo (jméno se uvádí v různých verzích - Lenio,
Laelius nebo Lænius Strabone) ve 3. století př. n.l. v Brundisium
(dnešní Brindisi). Šlo o takový druh stavby, který se pak stal na dlouhou dobu módou -
vzorem pro další stavby (nejen aviaria). Podrobnější údaje o tomto
zařízení nejsou známy.
The first facilities for breeding of more birds species, co-called
ornithon was "invented" and build
by Roman knight Marcus Laenius Strabo (the name is mentioned in more
versions Lenio, Laelius nebo Lænius Strabone) in Brundisium (now Brindisi) in
the 3rd century BC. It was such kind of buildings, which then
became the fashion for a long time - as a model for other buildings (not
only aviaries). More detailed information are not available. |
Lucullův ptačinec
(Ornithon Luculli) |
Lucullus' Aviary
(Ornithon Luculli) |
| Tusculum (poblíž dnešního Frascati) |
Tusculum (near today's Frascati) |
| první polovina 1. stol. př. n.l. |
first half of 1st cent. BC |
Na přelomu 1. a 2. století př. n.l. postavil římský vojevůdce a politik Lucius
Licinius Lucullus (*118 - † 57 př. n.l.) ornithon podobný tomu
Strabovému v Tusculumu (poblíž dnešního Frascati). Lucullus měl ovšem u
ptačince i výběh nebo výběhy.
At the turn of the 1st and 2
century BC, Roman commander and politician Licius Lucullus Lucinius
(*118 - † 57 BC) built an ornithon similar to the Strabo's in Tusculum
(near today's Frascati). However Lucullus had at aviary also
enclosure or enclosures. |
| Therotrophium Quinta Hortensia Hortala v Laurentumu |
Therotrophium of Quintus Hortensius Hortalus in Laurentum |
| Laurentum (na pobřeží u Říma) |
Laurentum (on the coastline near Rome) |
| asi 67 př. n.l. |
probably 67 BC |
therotrophium bylo
chovné zařízení pro místní zvěř, zřídil jej římský konzul Quintus
Hortensius Hortalus (*114 - † 50 př. n.l.) v Laurentumu zřejmě někdy v
70. letech př. n.l. Park o velikosti 50 iugera (12,5 ha) byl celý
obehnaný zdí, velmi honosný a propracovaný a sloužil za vzor oborám
šlechtických rodin, přestože nebyl určen k lovu. Zvířata (jeleni, srnci
apod.) byla dodávána do římské arény Circus Maximus k zápasům.
the therotrophium was breeding facility for local animals, it created by
a Roman consul Quintus Hortensius Hortalus (* 114 - † 50 BC) in
Laurentum perhaps sometime in the 70s BC. Park of 50 iugera (12.5 ha)
were all walled, very opulent and sophisticated and served as a model to
deer parks of noble families, although it was not designed for hunting.
Animals (deer, roe deer etc.) were supplied to the Rome arena of Circus
Maximus for fights. |
Varrův ptačinec
(Ornithon Varronis) |
Varro's Aviary
(Ornithon Varronis) |
| Casinum (dnešní Cassino) |
Casinum (today's Cassino) |
| * 64 - † 47 př. n.l. |
* 64 - † 47 BC |
| |
 |
|
 |
|
| |
renesanční ztvárnění |
|
novodobá rekonstrukce |
|
| |
Renaissance
interpretation |
|
contemporary reconstruction |
|
| |
|
|
|
|
V roce 64. př. n.l. si římský učenec a spisovatel a politik Marcus Terentius Varro (* 116 -
† 27 př. n.l.) postavil velký ptačinec - přičemž zdokonalil a
zmodernizoval vzor nastolený Strabem.
Varro postavil svůj ornithon (tak se tehdy nazývalo zařízení
pro chov více druhů) v jeho vile v Casinu. Elegantní ornithon byl z
pravé i levé strany uzavřen mezi vysokými stěnami. Byl obdélníkového
tvaru (14,5 x 22 m) se zaobleným horním koncem (poloměr 8 m) se vchodem
ve spodní části. Kolem dokola byly kolonády - chodníčky lemované
kamenným sloupovím a zakrslými stromy. V horní části ornithonu je
obloukovitá kolonáda a uprostřed ní pavilonek. V přední části, ve středu
i v kolonádách byly klece, voliéry a rybníčky mnoha druhů ptáků - hlavně
množství pěvců (slavíci, drozdi, kosi...), vrubozobí (kachny,
labutě...), ale také množství ryb.
Varrova vila
byla v roce 47 př. n.l. vypleněna armádou Marca Antonia. I přes svou
krátkodobou existenci je díky své dokonalosti a
propracovaným detailům dodnes
často uváděna v mnoha publikacích o zahradní architektuře.
In
64 BC, Roman scholar, writer and politician Marcus Terentius
Varro (* 116 - † 27 BC) built a large aviary to this pattern - in the
process he improved and modernized the model established by Strabo.
Varro built his ornithon (how the facility for the breeding
of more species was called) in his villa in the Casinum. Elegant
ornithon was closed between high walls from the left and right sides. It
was of rectangular shape (14.5 x 22 m) with a rounded upper end (radius
8 m), with an entrance at the bottom. A colonnades - walkways lined with
the stone columns and dwarf trees were all around the place. Rounded
colonnade and pavilion in the middle of it is in the top of the ornithon.
In the front, in the middle and also in the colonnades there are cages,
aviaries and ponds of many species of birds - mainly many of songbirds
(nightingales, thrushes, blackbirds...), waterfowl (ducks, swans ...),
but also a number of fish.
Varro's villa was
looted by army of Mark Antony in 47 BC. Despite its short existence it is to this day often mentioned in many publications
about a garden architecture, due to its perfection and elaborate
details. |
| Pompeiův zvěřinec |
Pompey's Menagerie |
| Řím (?) |
Roma (?) |
| okolo 55 př. n.l. |
around 55 BC |
římský vojevůdce a
politik Pompeius měl zvěřinec se lvi (asi 600 lvic a 315 lvů),
tygry, levharty, rysy, medvědy, vlky, slony (18 nebo 20 kusů), indickým nosorožcem (první v
Římě), opicemi (kočkodani), gazelami, divočáky, býky...
Roman military and
political leader, Pompey, had a menagerie with
lions (about 600 lioness and 315 lions), tigers, leopards, lynxes,
bears, wolves, elephants (18
or 20 specimens), Indian rhino (first in Rome), monkeys (guenons),
gazelles, wild boars, bulls... |
| Vivárium Quinta Fulvia Lippina v Tarquinii |
Vivarium of Quintus Fulvius Lippinus in Tarquinii |
| Tarquinii nebo Tarchuna (dnešní Tarquinia) |
Tarquinii or Tarchuna (today's Tarquinia) |
| krátce před 50 př. n.l. |
shortly before 50 BC |
Krátce před rokem
50 př. n.l. založil římský farmář Quintus Fulvius Lippinus v někdejším
etruském, tehdy krátce římském městě Tarquinii (etrusky Tarchuna, dnes
Tarquinia) první vivárium, které se stalo vzorem pro další. Park o
velikosti 40 iugera (10 ha) byl něco mezi dnešní oboru a zoo s místními
zvířaty. Ačkoli to nebyla lovná obora, Lippinus zde choval místní
zvířata, z nichž většina byla určená k lovu - jeleni, srnci, divočáci,
divoké ovce a kozy, zajíci. Některé zdroje píší dokonce o levhartu.
Součástí vivária bylo i cochlearium (nebo coclearium) - zařízení pro
chov šneků (jistě byli určení k jídlu). Lippinus jich choval hned
několik druhů (nejméně 4).
Shortly before 50
BC, Roman farmer Quintus Fulvius Lippinus founded in the former
Etruscan, then shortly Roman city of Tarquinii (Tarchuna in Etruscan,
now Tarquinia) the first vivarium, which became a model for others. Park
of 40 iugera (10 ha) was something between current deer (game) park and
a zoo of local animals. Although it did not hunting deer park, Lippinus
bred here local animals, most of which were intended for hunting - deer,
roe deer, wild boars, wild sheep and goats, hares. Some sources write
even about leopard. Part of the vivarium was also cochlearium (or
coclearium) - facility for breeding of snails (surely intended to eat).
Lippinus bred several species of them (minimally 4). |
| Vivárium u Brány Prenestina |
Vivarium at Praenestine gate |
| Řím |
Rome |
| ?? - zřejmě někdy od přelomu letopočtu (př. n.l. a
n.l.) až do počátku 6. stol. n.l. |
?? - probably sometimes since turn of the era (BC and
AD) up to the early 6. cent. AD |
jedno z mnoha
královských / císařských vivárií pro zvířata určená do arén (Circus
Maximus a Colosseum). Bylo v centru dnešního Říma u Brány Prenestina (Porta Prenestina
nebo Porta Maggiore) - není zcela zřejmé, kdy existovalo - zda po celou
dobu konání gladiátorských zápasů (42 př. n.l. - 523 n.l.) nebo jen po
nějakou část (víme že existovalo současně s viváriem na vrchu Celio).
Bývali zde například sloni a tygři, ale není známo jaká všechna další
zvířata, ani podle jakého klíče se zvířata do jednotlivých zvěřinců
rozmísťovala. Nevíme dokonce ani, zda zde byla zvířata trvale nebo sem
byla dovážena vždy jen nějakou dobu před císařskými hrami. V každém
případě byl zvěřinec před hrami otevřený veřejnosti.
one of the many royal / imperial vivaria for animals intended to arenas
(Circus Maximus and the Colosseum). It was in the center of today's Rome
at the Praenestrine Gate (or Porta Prenestina Porta Maggiore) - it is
not entirely clear when it existed - whether during the entire duration
of the gladiatorial games (42 BC - 523 AD) or only during some part (we
know it existed simultaneously with vivarium on Caellian Hill).
For example elephants and tigers were here, but it is not known what all
other animals, nor by what key the animals were placed to various
menageries. We do not know even whether animals were here permanently or
whether they were imported always some time before imperial games. In
any case, the menagerie was opened to the public before the games. |
| Vivárium na pahorku Celio |
Vivarium on Caelian Hill |
| Řím |
Rome |
| ?? - zřejmě někdy od přelomu letopočtu (př. n.l. a
n.l.) až do počátku 6. stol. n.l. |
?? - probably sometimes since turn of the era (BC and
AD) up to the early 6. cent. AD |
jedno z mnoha
královských / císařských vivárií pro zvířata určená do arén (Circus
Maximus a Colosseum). Bylo v centru dnešního Říma na vrchu Celio - není
zcela zřejmé, kdy existovalo - zda po celou dobu konání gladiátorských
zápasů (42 př. n.l. - 523 n.l.) nebo jen po nějakou část (víme že
existovalo současně s viváriem u Brány Prenestina).
Není známo jaká všechna zvířata zde bývala, ani podle jakého klíče se do
jednotlivých zvěřinců rozmísťovala. Nevíme dokonce ani, zda zde byla
zvířata trvale nebo sem byla dovážena vždy jen nějakou dobu před
císařskými hrami. V každém případě byl zvěřinec před hrami otevřený
veřejnosti.
one of the many
royal / imperial vivaria for animals intended to arenas (Circus Maximus
and the Colosseum). It was in the center of today's Rome on the Caelian
Hill - it is not entirely clear when it existed - whether during the
entire duration of the gladiatorial games (42 BC - 523 AD) or only
during some part (we know it existed simultaneously with vivarium at
Praenestine Gate).
It is not known what all animals ere here, nor by what key were placed
to various menageries. We do not know even whether animals were here
permanently or whether they were imported always some time before
imperial games. In any case, the menagerie was opened to the public
before the games. |
| Nerovo Vivárium v Domus Aurea |
Nero's Vivarium in Dmus Aure |
| Řím (Itálie) |
Roma (Italy) |
| * 64 n.l. - † asi jen ~68 n.l. |
* 64 AD - † perhaps only ~68 AD |
megalomanský císař
Nero si postavil obrovský kolosální palácový komplex Domus Aurea. Ten
zabíral plochu 120 ha a obsahoval extravagance jako 30 m vysokou sochou
Nera, jídelny s pohyblivými stropy ze slonoviny, ze kterých se shazovaly
parfémované okvětní lístky, jeden strop byl kulatý a točil se jako nebe,
koupelny s mořskou a sirnou vodou, umělé jezero "velké jak moře" a kolem
něj domy "velké jako města", vily s poli, pastviny, vinohrady a také
zvěřinec s nekonečnými stády divokých i krotkých zvířaty "všech druhů".
Údajně to byl zvěřinec, který velikostí a množstvím zvířat snese
srovnání s dnešními zoo.
To celé bylo jen pro Nerovu zábavu - ze 300 místností prý ani jedna
nebyla ložnicí. Tento opulentní projekt však urychlil Nerův konec - již
o 4 roky později spáchal sebevraždu.
megalomaniacal emperor Nero built a huge colossal palace complex Domus
Aurea. It occupied an area of 120 ha and contains extravagances as a 30
m high statue of Nero, dining room with movable ceilings of ivory, from
which a perfumed petals were thrown down, one ceiling was round and
rotated like heaven, bathrooms with sea and sulfuric water, artificial
lake "large as the sea" and houses around that "big as a cities", villas
with fields, pastures, vineyards and also a menagerie with endless herds
of wild and tame animals of "all species". Reportedly it was a menagerie
that can be compared with today's zoos by size and the number of
animals.
This all was just for fun of Nero - apparently no one of 300 rooms was
bedroom. However the opulent project hastened the end of Nero - already
4 years later he committed suicide. |
| Vivárium v Laurentumu |
Vivarium in Laurentum |
| Laurentum (na pobřeží u Říma) |
Laurentum (on the coastline near Rome) |
| 1. - 2. stol. n.l. |
1st - 2nd century AD |
jedno z mnoha
královských / císařských vivárií pro zvířata určená do arén v Římě (Circus
Maximus a Colosseum). Bylo zde například císařské stádo indických i afrických slonů
a velbloudů. Sloni se zde prý množili. Mnoho zvířat bylo pro Římské
arény nebo do válek (např. váleční sloni). Podle nápisů mělo Vivárium
několik (možná oddělených) částí jako Herbariae a Ferae bestiae. Soudí
se, že první sloužilo pro neafrická nebo orientální zvířata, případně
jen býložravce, druhé pro ta ostatní, popřípadě jen šelmy.
Vivárium existovalo v 1. a 2. stol., ale není zřejmé zda i dříve či
později.
one of the many royal / imperial vivaria for animals intended to arenas
in Rome (Circus Maximus and the Colosseum). There was for example imperial herd of both Indian
and African elephants and camels. Elephants reportedly reproduced here.
Many of animals were for the Roman arena or to wars (eg. war elephants).
According to the inscriptions, the Vivarium had several (may be
separate) parts as Herbariae and Ferae bestiae. It is believed that
first served for non-African or Oriental animals, alternatively only for
herbivores and the second for the other, or just a only for beast.
The Vivarium existed in 1st and 2nd century, but it is not clear if also
before or later. |
| Vivárium v Ardeji |
Vivarium in Ardea |
| Ardea (dříve město, dnes součást Říma) |
Ardea (formerly city, today part of Rome) |
| zřejmě v 1. - 2. stol. n.l. |
probably in 1st - 2nd century AD |
jedno z mnoha
královských / císařských vivárií pro zvířata určená do arén v Římě (Circus
Maximus a Colosseum). Na zdejších zalesněných pláních byla stáda
slonů - především afrických, ale zřejmě i indických. Jestli zde byla i
jiná zvířata není zřejmé.
Vivárium existovalo zřejmě v 1. a 2. stol., ale není zřejmé zda i dříve
či později.
one of the many royal / imperial vivaria for animals intended to arenas
in Rome (Circus Maximus and the Colosseum). On the local wooded plains
there were herds of elephants - mostly African, but probably also
Indian. If also other animals were here is not clear.
The Vivarium existed probably in 1st and 2nd century, but it is not
clear if also before or later. |
| Vivárium v Tiburu |
Vivarium in Tibur |
| Tibur (dnešní Tivoli) |
Tibur (today's Tivoli) |
| zřejmě v 1. - 2. stol. n.l. |
probably in 1st - 2nd century AD |
jedno z mnoha
královských / císařských vivárií pro zvířata určená do arén v Římě (Circus
Maximus a Colosseum). Víme, že toto vivárium sloužilo pro nemocná nebo
raněná zvířata (často po transportu), ale nevíme, jestli jen pro ně nebo
hlavně pro ně.
Vivárium existovalo zřejmě v 1. a 2. stol., ale není zřejmé zda i dříve
či později.
one of the many royal / imperial vivaria for animals intended to arenas
in Rome (Circus Maximus and the Colosseum). We know that this vivarium
served for sick or injured (or wounded) animals (often after
transportation), but do not know if solely for them or mainly for them.
The Vivarium existed probably in 1st and 2nd century, but it is not
clear if also before or later. |
| Vivárium v Macellu |
Vivarium in Macellum |
| Macellum (poblíž dnešního Kayseri, Turecko) |
Macellum (near today's Kayseri, Turkey) |
| přelom 3. a 4. stol. n.l. |
turn of 3rd and 4 th cent. AD |
zvěřinec, o kterém
existuje krátká zmínky z období kdy zde byl ve "vyhnanství" pozdější
římský císař Julianus (celým jménem Flavius Claudius Julianus, známý též
jako Julianus Apostata) a jeho bratr Constantius Gallus. Na statek je
vyslal císař Constantius II. Bylo to v polovině 4. století. Chováni zde
byli pravděpodobně lvi, levharti, medvědi...
Menagerie, about
which there is a brief mention from the period when later Roman emperor
Julian (full name Flavius Claudius Julian, also known as Julian the
Apostate) and his brother Constantius Gallus were there in "exile". They
was sent to the farm by Emperor Constantius II. It was in the middle of
the 4th century. There were kept probably lions, leopards, bears... |
| Vivárium v Kyréně |
Vivarium in Cyrene |
| Kyréna (poblíž dnešního Šahhátu, Lybie) |
Cyrene (near today's Shahhat, Lybia) |
| přelom 3. a 4. stol. n.l. |
turn of 3rd and 4 th cent. AD |
vivarium či
zvěřinec v Kyréně byl kompletně obehnán 4 - 5 m vysokou zdí, měl rozlohu
asi 2 ha a sloužil Římanům jako "zvěřinec na půl cesty" - zastávka pro
transport zvířat do Evropy. Zde se zvířata shromažďvala i zotavovala a
po několika měsících byla odvážena do Říma.
vivarium or a
menagerie in Cyrene was completely surrounded by 4 - 5 m high wall, had
an area of about 2 ha and served to the Romans as "menagerie on half
way" - a stopover for transports of animals to Europe. Animals were
gathered and recovered there and after several months were transported
to Roma. |
| Vivarium v Beroeji |
Vivarium in Beroea |
| Beroea (dnešní Aleppo, Sýrie) |
Beroea (today's Aleppo Syria) |
| 4. stol. n.l. |
4th cent. AD |
soukromé vivarium
či zvěřinec s vlastní arénou pro gladiátorské zápasy. Šelmy a jistě i
další zvířata
private vivarium
or menagerie with own arena for gladiator fighting. Beasts and certainly
also other animals |
| Vivárium v Hierapolisu |
Vivarium in Hierapolis |
| Hierapolis (dnešní Manbidž, Sýrie) |
Hierapolis (now Manbij, Syria) |
| počátek 5. stol. n.l. (možná již konec 4. stol.) |
5th cent. AD (may be already the late 4th cent.) |
na sklonku Římské
nebo spíše počátkem Byzantské říše bylo v Hierakonpolisu zřízeno
vivarium či zvěřinec. V Hierakonpolisu kvůli jeho strategické poloze na
řece Eufrat a nedaleko Středozemního moře, jelikož sloužil především
jako zastávka konvojů dopravujících obrovské množství zvířat z Afriky
nebo Asie do Římské říše. Cesta byla dlouhá a náročná, nebylo ji možné
uskutečnit najednou - nevydržela by ji ani přepravovaná zvěř ani koně,
proto konvoje vykládaly zvířata Hierakonpoliském zvěřinci. Tam se
několik měsíců zotavovala a teprve potom (po 4 měsících nebo půl roce)
pokračovala dále do Evropy.
in the late Roman
or rather early Byzantine Empire, a vivarium or menagerie was created in
Hierakonpolis. In Hierakonpolis due to its strategic location on the
Euphrates river and nt far from the Mediterranean Sea, since it served
primarily as a stopover of convoys transporting huge number of animals
from Africa or Asia to the Roman Empire. The journey was long and hard,
it was not possible to carry out all at once - neither transported
animals nor horses would not last it, so the convoy unloaded animals in
the Hierakonpolis menagerie. They were recuperating there, and only then
(after 4 months or half a year) continued to Europe. |
| Zvěřinec v Konstantinopolu |
Menagerie in Constantinople |
| Konstantinopol (dnešní Istanbul, Turecko) |
Constantinople (today's Istanbul, Turkey) |
| asi 5. století n.l. |
about 5th century AD |
málo známý
zvěřinec byl v Konstantinoplu v době Starověkého Říma - Východořímské
či Byzantské říše (asi v první polovině 5. století n.l.). Byly tam ve velkých
výbězích byly sloni, žirafy, vodní buvoli, v klecích lvi a v malých
kotcích opice.
few know menagerie
was in Constantinople in time of Ancient Rome - Eastern Roman or
Byzantine Empire
(about in first half of 5th century AD). There were elephants, giraffes
and water buffalos in large enclosures, lions in cages and monkeys in
small pens. |
| Zvěřinec v Antiochii |
Menagerie in Antioch |
| Antiochie (dnešní Antakya, Turecko) |
Antioch (today's Antakya, Turkey) |
| * počátek 6. století - † 538 n.l. |
early 6th century - † 538 AD |
málo známý
zvěřinec byl v Antiochii na sklonku Starověkého Říma - Východořímské
říše či Byzantské (na počátku 6. století n.l.). Zvěřinec (plný hadů a divokých
zvířat) byl v centru města na konci
hlavní třídy a v roce 538 ho zničili Peršané (Sásánovci).
few know menagerie
was in Antioch towards the end of Ancient Rome - Eastern Roman or
Byzantine Empire
(in early of 6th century AD). The menagerie (full of snakes and wild
animals) was in the city centre on
the end of main avenue and Persians (Sasanids) destroyed it in 538. |
| Zvěřinec Konstantina IX. Monomacha v Konstantinopolu |
Menagerie Of Constantine IX Monomachos in Constantinople |
| Konstantinopol (dnešní Istanbul, Turecko) |
Constantinople (today's Istanbul, Turkey) |
| 11. století n.l. |
11th century AD |
byzantský král
Konstantin IX. Monomachos zřídil v 11. století v Konstantinpolu
zvěřinec. Ten sloužil hlavně zápasům zvířat mezi sebou nebo s lidmi, ale
údajně byla zvířata také vystavována. Byly zde lvi, levharti, medvědi,
sloni, žirafy, antilopy, pštrosi, krokodýli...
Byzantine king
Constantine IX Monomachos created a menagerie in Constantinople in the
11th century. It served mainly for animal fights among themselves or
with people, but reportedly animals were also exhibited. There were
lions, leopards, bears, elephants, giraffes, antelopes, ostriches, crocodiles... |
2.
Zvířata
jednotlivých panovníků (pro Arénové zvěřince)
Animals of particular rulers (for
Arena Menageries)
Každý římský císař měl nějaký zvěřinec.
Tyto zvěřince sloužily většinou pro triumfální procesí, oficiální slavnosti a / nebo pro boje v arénách -
gladiátorské zápasy, které byly součástí císařských her. Za normálních časů (mimo oficiální slavnosti a
procesí) byly přístupné veřejnosti. V těchto zvěřincích bylo
neuvěřitelné množství zvířat, většinou určených na smrt... V arénách (i
ulicích) Starověkého Říma byly zabity stovky tisíc zvířat. Arénové
zvěřince byly stejně jako samotné arény dokonale organizované - měly své
tréninkové školy a školitele, externí výcviková zařízení pro zvířata a
samozřejmě kompletní odborný personál - od ošetřovatelů zvířat, přes
veterináře až třeba po soudce, který hlídal regule.
Kromě klasických zápasů bestiáriů (gladiátoři zápasící se zvířaty) se
časem vyvinuly i jiné formy této zvrhlé zábavy... např. vypuštění
pštrosů s uřízlou hlavou do arény nebo štvanice typu "udělej si sám" -
do arény byla vpuštěna méně nebezpečná zvířata (mufloni, jeleni,
divočáci, antilopy, osli, pštrosi...) a poté diváci s noži a oštěpy.
Každý si mohl ulovit vlastní zvíře. V pozdější době bylo dokonce
Colsseum pronajímáno pro soukromé gladiátorské zápasy.
Arénové zvěřince ve Starověkém Římu existovaly do období Ostrogótského
království, kdy je zrušil král Theodorich Veliký. Poslední zápas se
konal v Římě roce 523. V byzantské říši byly zápasy sice oficiálně
zrušeny v roce 537, ale neoficiálně probíhaly až do 7. století (asi do
680).
Kromě římských císařských zvěřinců, byly arénové zvěřince údajně v
dalších asi 70 městech říše (konkrétní informace však chybí) a také mimo
říši. V samotné Římu byly zvěřince (a císařské hry) do roku 80 v aréně
Circus Maximus a poté v nově postaveném Colosseu (od dob Tita).
Zvěřince
neměly žádný trvalý charakter - každý nový císař měl svůj vlastní
zvěřinec, přesto všechno je i toto důležitá kapitola v historii vzniku
zoologických zahrad.
Each Roman emperor had some menagerie, it served mostly
a triumphal procession, official celebration and / or for a combats in the
arenas - gladiator fights, which were part of Imperial games. In the normal times (off official
celebrations and processions) they were public accessible. Unbelievable
number of animals was in these menageries, mostly intended to die... In
arenas (also in streets) of Ancient Rome there were killed hundreds of
thousands animals. Arena menageries were just as arena itself perfectly
organized - had their training schools and instructors, external
training facilities for the animals and of course the complete
professional staff - from animal keepers over a veterinarians up to the
judge who kept an eye on the regulations.
In addition to classic fights of bestiarii (gladiators fighting with
animals) also other forms of this perverted fun evolved over time... eg.
a let out the ostriches with a cut heads to the arena, or hunting of
type "do it yourself" - less dangerous animals (mouflon, deer, wild
boar, antelope, donkeys, ostriches...) were placed to the arena and then
spectators with knives and spears. Everybody can hunt your own animal.
In later times, the Colsseum was even rented for private gladiatorial
fightings.
Ancient Roman arena menageries existed up to the period of Ostrogothic
kingdom when king Theoderic the Great abolished all. The last match in
Rome was held in 523. Fightings in the Byzantine empire were officially
abolished in the year 537, but unofficially ran until the 7th century
(may be to 680).
In addition to the Rome imperial menageries, arena menageries were
reportedly in about 70 other cities of the Empire (however specific details are
missing) and also out of the Empire. In Rome itself, menagerie (and
imperial games) were until 80 in arena of Circus Maximus and then in the
newly built Colosseum (since the time of Titus).
The menageries had no permanent character - each new
emperor had his own menagerie, through that all also it is an important
chapter in the history of zoological gardens.
| Octavianus Augustus |
Octavius Augustus |
| 27 př. n.l. - 14 n.l. |
27 BC - 14 AD |
okolo 3.500 zvířat - 420 tygrů, 260 lvů,
600 dalších afrických šelem (levharti, gepardi...), 36 krokodýlů, množství slonů, medvědy, tuleně, orly,
hady, jednoho nosorožce a jednoho hrocha (první v Římě),
5ti-metrového hada a mnoho dalších zvířat. Některá zvířat byla veřejně
vystavována (nosorožec, hroch, had...)
around 3,500
animals - 420 tigers, 260 lions,
600 another African beasts (leopards, cheetahs...), 36 crocodiles, numbers of elephants, bears, seals,
eagles, snakes, one rhino and one hippo (first in Roma), 5 m snake and many other animals.
Some animals were publicly displayed (rhino, hippo, snake...) |
| Caligula |
Caligula |
| 37 - 41 n.l. |
37 - 41 AD |
400 medvědů, 400
afrických zvířat, velbloudi
400 bears, 400
African animals, camels |
| Claudius |
Claudius |
| 41 - 54 n.l. |
41 - 54 AD |
300 medvědů, 300
afrických zvířat, býci
300 bears, 300
African animals, bulls |
| Nero |
Nero |
| 54 - 68 n.l. |
54 BC - 68 AD |
400 medvědů, 300
lvů, sloni, zebu, prasata bradavičnatá, dokonce krátkou dobu i tuleni
400 bears, 300
lions, elephants, zebus, warthogs, even also seals for a short time |
| Titus |
Titus |
| 79 - 81 n.l. |
79 - 81 AD |
okolo 5.000
divokých a 4.000 domácích zvířat (hlavně šelmy)
around 5,000 wild
and 4,000 domestic animals
(mainly beasts) |
| Domitianus |
Domitien |
| 81 - 96 n.l. |
81 - 96 AD |
2 nosorožci
dvourozí, 1 buvolec, 1 zubr, losi, sloni, velbloudi, tygři, lvi, medvědi
2 black rhinos, 1
hartebeest, 1 wisent, elks, elephants, camels, tigers, lions, bears |
| Traianus |
Trajan |
| 98 - 117 n.l. |
98 - 117 AD |
obrovské množství
divokých i domácích zvířat (okolo 11.000 kusů)
huge number of
wild and domestic animals (around 11,000 specimens) |
| Hadrianus |
Hadrian |
| 117 - 138 n.l. |
117 - 138 AD |
1000 šelem, z toho
100 lvů a 100 lvic
1000 beasts, of
that 100 lions and 100 lioness |
| Antonius Pius |
Antonius Pius |
| 138 - 161 n.l. |
138 - 161 AD |
100 lvů, sloni,
nosorožci, hroši, tygři, 1 kudu velký a další antilopy, 1 hyena skvrnitá,
krokodýli
100 lions,
elephants, rhinos, hippos, tigers, 1 greater kudu and other antelopes, 1 spotted
hyena, crocodiles |
| Commodus |
Commodus |
| 177 - 192 n.l. |
177 - 192 AD |
100 medvědů, 100
lvů, 5 hrochů, 3 sloni, 1 žirafa, levharti, tygři, jeleni daňci a další jelenovití, několik
nosorožců, býků a pštrosů
100 bears, 100
lions, 5 hippos, 3 elephants, 1 giraffe, leopards, tigers, red, fallow and other deer, several
rhinos, bulls and ostriches |
| Septimius Severus |
Septimius Severus |
| 193 - 211 n.l. |
193 - 211 AD |
700 medvědů, lvů,
levhartů, divokých oslů a pštrosů, 60 divočáků, zubři, sloni, antilopy
700 bears, lions,
leopards, wild asses and ostriches, 60 wild boars, wisents, elephants,
antelopes |
| Caracalla |
Caracalla |
| 211 - 217 n.l. |
211 - 217 AD |
nosorožci, zebry,
lvi
rhinos, zebras,
lions |
| Heliogabalus |
Elagabalus |
| 218 - 222 n.l. |
218 - 222 AD |
51 tygrů, lvi,
několik hrochů, velbloudi, jeleni, sloni, 1 nosorožec, pštrosi, medvědi,
1 krokodýl, plši, 10.000 krys (nebo potkanů), 1.000 myší, 1.000 lasic,
štíři, hadi atd.
51 tigers, lions,
several hippos, camels, deer, elephants, 1 rhino, ostriches, bears, 1
crocodile, dormice, 10,000 rats, 1,000 mice, 1,000 weasels, scorpions,
snakes etc. |
| Alexandr Severus |
Alexander Severus |
| 222 - 235 n.l. |
222 - 235 AD |
10 slonů a
obrovské množství ptáků (např. pávi, bažanti, kachny, koroptve a asi
20.000 holubů)
10 elephants and
giant number of birds (eg. peacocks, pheasants, ducks, partridges and
about 20,000 pigeons) |
| Gordianus I. |
Gordian I |
| 238 n.l. |
238 AD |
1000 medvědů, 100
tygrů, 100 žiraf, 200 gazel, 200 srnců, 200 kamzíků, 150 divočáků, 100 divokých
ovcí, 100 kyperských býků, 30 divokých koní, 30 divokých oslů, 10 losů, 300 pštrosů
(během jen 20 dní vlády !!!)
1000 bears, 100
tigers, 100 giraffes, 200 gazelles, 200 roe deer, 200 chamois, 150 wild
boars, 100 wild sheep, 100 Cyprian bulls, 30 wild horses, 30 wild asses,
10 elks, 300 ostriches (during 20 days of reign only!!!) |
| Gordianus III. (a Filip Arab) |
Gordian III (and Philip the Arab) |
| 238 - 244 - 249 n.l. |
238 - 244 - 249 AD |
60 krotkých lvů,
10 velmi silných (mistrovských) lvů, 30 bezhřívých lvů, 30 krotkých levhartů, 10 tygrů, 10
hyen, 32 slonů (10 patřilo Alexandru Severu), 10 losů, 40 divokých koní,
20 divokých oslů, 10 žiraf, 1 hrocha a 1 nosorožce
Gordianus
III. šetřil zvířata na triumfální procesí na počest předpokládaného
vítězství v Persii, jenže tam byl zavražděn nebo zabit, a protože mu
bylo teprve 19 a téměř celou dobu vládl pod cizím poručnictvím, přešel celý zvěřinec na Philippa Araba, který přidal
ještě další
zvířata.
60 tame lions, 10
very strong (mister) lions, 30 maneless lions, 30 tame leopards, 10 tigers, 10 hyenas, 32
elephants (10 belonged to Alexander Severus), 10 elks, 40 wild horses,
10 wild asses, 10 giraffes, 1 hippo and 1 rhino
Gordian III saved animals for a triumphal procession in honour of the
anticipated victory in Persia, but he was there killed or murdered, and
because he was only 19 years old and nearly all his reign was under
tutelage of somebody, the whole
menagerie passed to Philip the Arab who added also another animal. |
| Gallienus |
Gallienus |
| 253 - 268 n.l. |
253 - 268 AD |
200 krotkých
divokých zvířat, 10 slonů
200 tame wild
animals, 10 elephants |
| Aurelianus |
Aurelianus |
| 270 - 275 n.l. |
270 - 275 AD |
20 indických
slonů, 4 tygři, losi, jeleni, žirafy, 200 zvířat z Palestiny a krotká
zvířata z Libye (?)
20 Indian
elephants, 4 tigers, elks, deer, giraffes, 200 animals from Palestine
and tame animals from Libya (?) |
| Probus |
Probus |
| 276 - 282 n.l. |
276 - 282 AD |
1.000 pštrosů,
1.000 jelenů, 1.000 divočáků, 100 lvů a 100 lvic, 100 levhartů z Libye a
100 ze Sýrie, 300 medvědů, kamzíci, žirafy, divoké ovce a další exotičtí
býložravci
1,000 ostriches,
1,000 deer, 1,000 wild boars, 100 lions and 100 lioness, 100 leopards
from Libya and 100 from Syria, 300 bears, chamois, giraffes, wild sheep
and other exotic herbivorous |
|
