| |
|
|
| |
Stručně o Ekocentru |
|
| |
Bucharský Ekocentr "Džejran" se nachází v poušti Kyzylkum asi 50 km od
historické Buchary - mezi městy Kagan a Karaulbazar (vchod je o něco
blíže ke Karaulbazaru, ale areál se táhne až téměř do Kaganu).
Ekocentr "Džeiran"
existuje od roku 1977, kdy vznikl částečně na bývalém melounovém poli.
Bývá často nesprávně označován jako rezervace, ve skutečnosti je to
kombinace jakési zoo a rezervace. Na oplocené ploše 5145 ha se volně
prohání na tisíc gazel perských (= džejran), desítky kulanů a desítky
koní Převalského (dříve byli chováni i bucharští jeleni, dropi obojkoví,
sajgy a gepardi). Všechna tato zvířata sem byla přivezena za účelem
chovu, proto tedy nejde o rezervaci, nýbrž o chovné centrum či z
návštěvnického pohledu o jakési speciální safari.
Kromě jmenovaných
chovaných (polodivokých) druhů však žije v rozsáhlé stepi a na jejích
několika vodních plochách i více než tisíc druhů divokých zvířat - od
savců, plazů, obojživelníků a ryb až téměř 300 druhů ptáků a mnoho set
druhů bezobratlých. Z vyšších divokých obratlovců zde žijí dravci,
pelikáni, želvy, hadi, ještěrky, několik druhů ježků a hlodavců...
Ekocentrum slouží také jako rezervace tarbíků, ale i pro mnoho
zahraničních výzkumů (např. pískomilů).
Kromě oplocené stepi má
Ekocentr ještě druhou - neohrazenou část o rozloze 11300 ha a malý
výběhový komplex. Ten je hned u vstupu a v několika výbězích jsou zde
desítky džejranů (většinou mláďat) a ovcí bucharských, což je vzácný
poddruh ovce kruhorohé, zvané urial (Ovis orientalis bochariensis)
- dříve byla uváděna jako poddruh ovce stepní, zvané arkal (Ovis
vignei), ta je dnes však také vedena jako poddruh ovce kruhorohé.
Vedle divokých zvířat je zde i několik zvířat domácích - osli a
především kozy, které jsou chavané na mléko pro mladé gazely.
V letních měsících zde
žijí zvířata (gazely, divocí osli, koně) naprosto soběstačně, v zimních
se pak přikrmují. Stepí vede několik prohlídkových tras (kilometry
dlouhé), z nichž (nebo i mimo ně) lze pozorovat místní faunu, ale
dozajista i koně Převalského. K těm je možné se přiblížit i velice
blízko. Pozorování kulanů a džejranů je pak otázka spíše dalekohledů.
Kromě pěších tras fungují i autotrasy - denní i noční (všechny výhradně
s průvodcem).
Aby bylo stádo džejranů "zdravé", životaschopné a
způsobilé produkovat kvalitní potomstvo, musí být čas od času odlovováni
nadbyteční samci. Odlov se provádí pomocí chrtů, ale dříve tuto funkci
zastávali gepardi.
Autor: Roman Hynek (2007)
|
|
|
|
|
