| |
Rostocká zoo vznikla původně jako sedmihektarová jelení zahrada (1899), pak
byla přeměněna na Wild a dendropark (1910), neoficiálně zvaný Tiergarten.
Během války se z ní stalo totální zbouraniště - ruiny bývalé zoo. V roce
1951 se započalo s obnovou a již v následujícím roce byla zoo opět otevřená.
O další 4 roky později (1956) byla zvětšena na 16 ha. V následujících letech
se zařadila mezi nevýznamnější zoo tehdejší NDR. Objevili se sloni nebo
lední medvědi, jejichž chov Rostockou zoo později proslavil po celém světě
(od roku 1980 vede mezinárodní plemennou knihu).
V roce 1973 ke stávající
zoo přibyl nový, 40 hektarů velký, pozemek oddělený tramvajovou tratí a
silnicí. Zpočátku to byl v podstatě jen les s několika málo výběhy místních
zvířat (losi, jeleni apod.), vlastně to tak bylo ještě v 80. letech, ale
záhy se situace začala dynamicky měnit... Téměř všechny východoněmecké zoo
se během prvních deseti, patnácti let po sjednocení Německa výrazně změnily
- zlepšily, zmodernizovaly atd. Ale snad největším přerodem prošla právě
Rostocká zoo. Když jsem ji viděl s odstupem asi 20 let, skoro jsem ji
nepoznal. Za socialismu se ničím nijak výrazně nevymykala, bylo zde několik
lepších a zajímavějších věcí, ale nic, co by bralo dech. Na prahu nového
století, vlastně tisíciletí však již nic z toho není pravda - Rostocká zoo
patří nejen mezi TOP zoo Německa, ale ani v evropském měřítku se nemá
rozhodně za co stydět.
Jak již bylo řečeno, v
polovině 80. let byla zoo de facto jen ve staré části. Ne, že by byla
vyloženě špatná, ale tak nějak spíše obyčejná. Spousta volného místa mezi
jednotlivými výběhy a jinými expozicemi. Nejvýraznější stavbou byl výběh
ledních medvědů (ten slouží dodnes), vše ostatní spíše poslabší. Krom
zmíněných ledních medvědů zde byl nevýrazný sloninec, fádní obdélníkový
bazén tuleňů (dnes v něm jsou tereji) a příšerný pavilon, v němž bylo kde co
- zvláštní mix - co klec to zcela odlišné zvíře - papoušci, mandril,
lvíče, gorila... Nic extra výrazného.
A dnes? Po té průměrné
zoo ani památka! Zoo má dva vchody, je možné tedy vstoupit kteroukoli částí
- obvykle starý vchod (spíš vchod na starém místě) používají ti, co přijeli
tramvají a nový pak vzhledem k parkovišti, ti, co přijeli vozem. Již si
nepamatuji jak byly obě části spojené tenkrát - myslím že se normálně
vycházelo a zase vcházelo (ale jist si nejsem), dnes je zde podchod. Zoo
jako celek je skutečně nová, moderní, luxusní a úžasná. Za vchodem v nové
části je nádherný prosklený společný výběh vyder a nosálů s vyhlídkou
uprostřed - celá zoo je bezbariérová, takže i vyhlídky mají nájezdy.
Hned za novým vchodem je obrovský bazén tuleňů, naproti nádherná monstrózní
průchozí voliéra vodních ptáků a za ní pavilon starosvětských opic. V jedné
části jsou makaci lví (Wanderu) v druhé kočkodani husarští - obojí v
kombinaci s vodními ptáky a jeřáby! Výběhy jsou skutečně nádherné a
prostorné. Z předu je široký vodní příkop, jehož břehy jsou hustě zarostlé
nejrůznějšími okrasnými rostlinami. Obvykle bývají jeřábi ve výbězích typu
"louka", při pohledu na zdejší jeřáby koupající se v opičích výbězích jsem
marně vzpomínal, kde jsem viděl jeřába po pás ve vodě... Za opičárnou
následují rozlehlé smíšené výběhy kopytníků (velbloudi, zebry, antilopy,
divocí osli...) a dále klokani a psi hyenovití. Následuje průchod do staré
části...
Pavilony jsou zde obvykle
menší a téměř každé zvíře má svůj a přístupný lidem. Je tu pavilon opic,
kočkovitých šelem + surikat, zoborožců, slonů, krokodýlů, ptáků atd. Výběhy
jsou obvykle opatřeny vyhlídkou nebo odpočívadlem ve stylu africké pergoly
nebo pod. Drtivá většina expozic je kombinací dřeva a skla nebo vodního
příkopu, který ovšem není nikdy tím běžným betonovým, nýbrž hustě zarostlým
- přírodně vypadajícím. Zvířata jsou dle možností chována často společně.
Procházka starou částí od
podchodu začíná voliérami sov, ze zajímavějších expozic následuje pavilon
myší (!), což je normální běžná klasická místnost s harampádím - stará váha
na ni ošatka dříví, opodál regál na němž visí brusle... a všude se tu
prohání myši a potkani. Pavilonek je klasicky zděný a prosklený, vedle skla
je zabudovaný monitor, který snímá sovu pálenou na půdě.. Je to sice drahá
"sranda" pro myši a potkany, ale neobyčejně úspěšná - lidi se rádi dívají
jak myši běhají po stole... O kus dál je pavilonek zoborožců, loskutáků
atd., za ním maličký pavilon krokodýlů. Dál jsou skvostné výběhy velkých
koček a surikat, pod jejichž expozici vede tunel s průzory uprostřed.
Exkluzivní záležitostí je výběh irbisů - ze tří stran prosklené vyhlídky se
zastřešeným odpočívadlem a čtvrtá zadní stěna je umělá skála, přičemž uvnitř
je nepřístupný pavilon, nicméně z druhé strany je na skálu schodiště - do
jeskyně v patře, odkud je možné irbisy pozorovat beze skla jakoby průrvami
mezi kameny. Další je rozsáhlý výběh s jezírkem pro vodní ptáky (vrubozobí,
čápi, plameňáci), samozřejmě průchozí s efektním řetězovým mostem. Následuje
ptačinec (kde jsou též hutie), výběhy jelenovitých a dále již zmíněný starý
(rekonstruovaný) pavilon ledních medvědů. Naproti je z bývalého příšerného
bazénu tuleňů zbudováno zařízení pro tereje. Kolem opic lze pak projít ke
sloninci, akváriu až k pavilonu lidoopů a tučňáků. Poslední nebo naopak
první od původního vchodu je velmi solidně vypadající nový pavilon pelikánů,
který je těsně před otevřením.
Tady se dá obdivovat
bezpočet věcí - pavilonů, výběhů, zvířat... Jedinými skutečně slabšími
expozicemi jsou pavilon tučňáků a pavilon lidoopů (oba dost staré - možná
původní). Je zde neuvěřitelné množství nejrůznějších "kravinek" pro zábavu
dětí - ať již placených nebo zdarma. Spousta z nich je originálních (aspoň
jsem nic podobného nikde neviděl), ale v některých případech jsem marně
přemýšlel, k čemu je to vlastně dobré nebo jak se s tím zachází... Například
celá obrovská soustava zařízení s tekoucí vodou... Příliš jsem ji
nepochopil, ale vypadá rozhodně velmi efektně. Děti tomu jistě přijdou na
kloub...
Poznámka 2016: kromě dokončení a otevření zmíněného pavilonu pelikánů
bylo postaveno i Darwineum - největší pavilon Rostocké zoo, které mapuje
cestu evolucí a také nový pavilon hrošíků.
Autor: Roman Hynek (2008)
|
|
